V současné době lze rozpracovanou či rozkrytou střechu chránit různými způsoby. A to buď provizorní střechou umístěnou nad stavbou či zakrývací plachtou apod. Ale u většiny případů staveb je toto provizorní zakrytí střechy řešeno již provedenou podstřešní membránou, respektive doplňkovou hydroizolační vrstvou (dále jen DHV). POZOR: případně uváděná „doba UV-stálosti“ membrány není „doba pro funkci provizorního zakrytí střechy“ membránou! Doba pro provizorní zakrytí střechy tedy rozhodně není v řádech měsíců, ale běžně v řádech 4 až 6 týdnů.
Problém je v tom, že ne každou podstřešní membránu (DHV) je možné pro takovou funkci používat. Nemluvě o tom, že u mnohých dodavatelů membrán je taková funkce buď úplně vyloučena či například něčím jiným omezena. A kde se dopátrat příslušných informací, kterou podstřešní fólii lze či nelze pro toto využívat?
Velice srozumitelně to objasňují „Pravidla pro navrhování a provádění střech Cechu KPT ČR (vydaná v roce 2014)“, jež mnozí odborníci i výrobci střešních materiálů pokládají za závazný dokument. Nemluvě o tom, že ve věci řešení DHV na tato „Pravidla …“ přímo odkazuje platná norma ČSN 731901-2:2020 Navrhování střech (viz bod 5.3.3, Poznámka 1). Zde je tedy uvedeno nejen, jakou podstřešní membránu lze pro takovou funkci použít (jaká technická kritéria musí fólie splňovat), ale i jakým způsobem má být na střeše provedena, a že výrobce/dovozce DHV musí takovou funkci v nějakém montážním návodu písemně povolovat a na jakou dobu. Zároveň ale tato „Pravidla…“ na str. 29 v bodě 2, odst. (8) hovoří o tom, že – cituji: „V případě delší prodlevy před montáží krytiny by DHV měla být překryta (např. zakrývací plachtou).“
Jedná se tedy o membrány, jejichž technická data popisují požadavky Tabulky 2.4 a 2.5 (na str. 35-36 „Pravidel …“). Pokud se ale fólie „vejde“ pouze do nejnižší kvalitativní třídy (UDB-C, USB-B) nebo nesplní ani kritéria těchto tříd (ale taková fólie by se na střeše již vůbec používat neměla), pak u takové fólie tato funkce provizorního zakrytí není možná.
Rozhodně tedy není možné pro provizorní zakrytí střechy používat membrány (DHV) například s menší minimální příčnou pevností než 150 N/50 mm, fólie s reakcí na oheň jen třídy F, fólie s vyšším jak 2% smrštěním, s nedostatečnými zbytkovými parametry po testu stárnutí a bez úspěšného testu na dynamiku deště.
Takový test je přitom povinností – cituji z „Pravidel…“: „Pozn. 2) Odolnost proti intenzivnímu dešti prokazuje výrobce na základě výsledku zkoušky Odolnosti proti zvýšenému dešti – TU Berlín“. Bez tohoto vyhovujícího testu tedy výrobek nemůže být povolen pro funkci provizorního zakrytí střechy, a to ani kdyby dosahoval dostatečných technických vlastností podle tříd kvality a byl správně použitelný ve třídě těsnosti DHV 3, DHV 2 či DHV 1.
A jak takovou vyhovující fólii pro funkci „provizorního zakrytí střechy“ provést? Opět o tom hovoří citovaná „Pravidla…“. Musí být použitelná a provedena min. ve třídě těsnosti DHV 3, tj. fólie musí být aplikována „na bednění nebo ve styku s tvarově a rozměrově stálou tepelnou izolací, a vždy se slepenými přesahy a s podtěsněnými kontralatěmi“, popř. ve třídě těsnosti DHV 2 či DHV 1, kteréžto provedení je však ještě přísnější. Viz „Pravidla…“, str. 29, bod 2, odst. (3). Zároveň se na stejné stránce v odst. (8) doporučuje, aby pro tuto funkci byly používány fólie určené pro třídu těsnosti DHV 2 nebo DHV 1. To už ale nejsou běžné podstřešní fólie, ale například polyakrylátové nebo TPU/PUR svařovatelné membrány. V případě firmy JUTA, a.s., jde například o typy Jutatop 2AP a Jutadach Thermoisol W.
Upozorňuji však na následující skutečnost. Někteří dodatelé (dovozci) podstřešních fólií (membrán) u technicky vyhovujících typů (splňujících výše uvedené podmínky) sice povolují funkci provizorního zakrytí střechy, ale zároveň limitují pro tuto funkci určitý minimální sklon, který je ale často vyšší, než jaký je mezní sklon pro stejnou fólii neplnící tuto funkci. Tj. kdy fólie má plnit jen funkci DHV až v případě, že se nachází pod provedenou střešní krytinou. Rovněž někteří dodavatelé (dovozci) podstřešních membrán ani pro základní použití membrány nedovolují možnost použití chemicky impregnovaných dřevěných prvků nad vrstvou DHV (a to bez ohledu na to, zda je chemie správně či chybně provedena – viz norma ČSN 490600:1998).
To však není případ prémiových podstřešních membrán JUTA, a.s., u kterých jejich použitelnost pod střešní krytinou je zároveň použitelným sklonem i pro funkci provizorního zakrytí střechy.
Navíc k těmto níže uvedeným podstřešním membránám je poskytována 30letá záruční doba, a to i v případě, že nad membránou budou použity chemicky impregnované dřevěné prvky. Dále je u nich poskytována výjimečně dlouhá doba pro funkci provizorního zakrytí střechy (dále jen PZS) i při nízkém sklonu a v potřebné třídě těsnosti DHV. Navíc tyto membrány jsou stálé i na trvalé vysoké teplotní zatížení (dále jen TZ), u mechanických vlastností dosahují nejvyšší třídy kvality (UDB-A, USB-A) a verze 2AP jsou opatřeny dvěma integrovanými lepicími páskami pro spolehlivé slepení přesahů.
= Jutadach Thermoisol W – PZS 8 týdnů, mezní sklon 5°, pro třídy DHV 1, 2, 3, TZ + 100 °C
= Jutatop HTR 2AP – PZS 10 týdnů, mezní sklon 5°, pro třídy DHV 2, 3, TZ + 120 °C
= Jutatop 2AP – PZS 8 týdnů, mezní sklon 5°, pro třídy DHV 2, 3, TZ + 100 °C
= Jutadach Thermoisol Profi 2AP – PZS 6 týdnů, mezní sklon 10°, pro třídu DHV 3, TZ + 100 °C
= Jutadach Monolitic Profi 2AP – PZS 5 týdnů, mezní sklon 16°, pro třídu DHV 3, TZ + 100 °C
Než se tedy rozhodnete nějakou podstřešní membránu použít na střeše, je vhodné si ověřit, zda je taková membrána pro danou funkci a podmínky střechy vůbec použitelná, a to určitě písemně v nějakém montážním návodu. U firmy JUTA, a.s., je to možné například v podkladech v technické knihovně na: www.juta-strechy-steny.cz/technicka-knihovna.
Jan Rypl (manažer aplikací společnosti JUTA)