Výstavba nových stezek pro chodce a cyklisty vyžaduje i překlenutí jiných stavebních a přírodních útvarů, než jsou rovné plochy v parcích nebo chodníky. Tak tomu bylo v případě propojení obcí Šenov a Vratimov. Nová lávka překlenula čtyřproudovou silnici Ostrava – Havířov a řeku Lučinu. Jen tak byl umožněn bezpečný přechod frekventované silnice a překonání vodního toku s návazností na stávající cyklostezky.
Samotná lávka je celkové délky 146,62 metrů a je tvořená třemi architektonicky rozdílnými částmi se společnými konstrukčními prvky spodní mostovky. Liší se výškou konstrukcí parapetních příhradových nosníků. Mostovka je tvořena přímo pochozím plechem tloušťky 10 mm. Profily z hranatých nosníků jsou hlavními nosnými prvky. Zábradlí je ze čtvercových profilů ve třech úrovních – v nejvyšší úrovni je doplněné dřevěným madlem s osvětlením.
První část lávky přetínající silnici má délku 46,2 m, rozpětí 45,8 m a výšku nad silnicí 5 až 5,5 m. Jde o prostorovou obloukovou příhradovou konstrukci, která je v několika polích opláštěná plechy typu corten. Druhá část lávky nad záplavovým územím je tvořena prostorovou příhradovou konstrukcí na ocelových pilířích. Výška nad terénem je 3,5 až 5,5 m. Část má půdorysně zalomenou, část přímou. Vodní tok překonává třetí část lávky o délce 26,75 m, rozpětí 26,35 m a výšce nad terénem 2,2 až 6,5 m. Na jedné straně je uložena na železobetonové opěře, na druhé na ocelovém pilíři. Též je tvořena prostorovou příhradovou konstrukcí.
Výrobcem lávky je závod firmy Excon v Teplicích, kde sjednotili technologii výroby všech typů z JA profilů. Antikorozní ochranu ocelové konstrukce zajistili nátěrem ve vrchním odstínu RAL 8011 – hnědá. Takže vhodně doplňuje cortenové opláštění lávek.
Přidám navíc srovnání současnosti s historií, v našem případě s jedním z mála větrných mlýnků s turbínou, který stojí v těsné blízkosti citované lávky a je součástí venkovní expozice Šenovského muzea. Zchátralá dřevěná konstrukce z roku 1922 byla vyměněna, stejně tak větrná turbína s 12 lopatkami (průměru dvou metrů). Výška stavby je 5,8 m, půdorys 3,75 x 2,8 m. V interiéru je původní mlecí zařízení s hranolovým vysévačem a výklenkem pro elektromotor. Obilí mlel až do 70. let minulého století.
Ještě si dovolím k historickému a zároveň soudobému přírodnímu stavebnímu materiálu dřevu doplnit kámen – do základů, na zdi…, a – zamyslete se nad následující citací Paměti kamene: „Vzpomínám, jak jsi mne dobýval, jak jsi mne hladil, jak jsem tě přikryl.“
Autor a foto: Mgr. Zdeněk Svoboda