Celostátní Dny architektury v České republice a na Slovensku, chcete-li Festival architektury, mají za sebou 16. ročník. Konal se ve dnech 1. až 7. října ve více než 100 městech. Zájemci z řad odborné i laické veřejnosti si vybírali z témat, jako jsou činžovní domy, vily a vilové čtvrti, sídliště a poválečná architektura, alternativní formy bydlení či současné architektury. Volili komentované procházky a prohlídky, přednášky a diskuze, ale i cyklovyjížďky, výstavy a další doprovodné akce.
Ve třetím největším městě republiky nás zajímalo bydlení ve středověké Ostravě. V sále Ostravského muzea přednášel archeolog Zbyněk Moravec o tom, jak vypadaly domy, ve kterých tehdy obyvatelé žili – tedy od 13. do 16. století. Čerpal z písemných pramenů, map, archeologických výzkumů i ze stávajících staveb. Z posledně jmenovaných dat sem zejména patří kostel sv. Václava, zbytky hradeb, Slezskoostravský hrad a bývalá Městská radnice.
Vraťme se do středověku, respektive do krajiny rybníků, polí, luk a řek, které tvořily okolí vznikajícího města. Hliněné a posléze dřevěné chodníky, rovněž celodřevěné domky se strmými střechami, kryté došky. V interiérech byly komory, síně, jizby, pece a posléze kachlová kamna, světlo denní a umělé, soužití se zvířaty, hygiena versus odpadové jímky. K tomuto nelehkému způsobu života připočtěme ničivé požáry, epidemie a opakující se války.
Vývoj směřoval k většímu využití kamene, a to na cesty, domy, hradby, brány, příkopy. Vznikaly ulice, náměstí a konkrétně v Ostravě nejstarší stavby výše jmenované. My se blíže seznámíme nejdříve s kostelem sv. Václava. Je to gotický trojlodní kostel – halové trojlodí má hlavní loď završenou síťovou klenbou. Presbytář je nejstarší částí kostela, z druhé čtvrtiny 14. století. Věž je čtvercovitého půdorysu. Ovšem původně byl kostel jednolodní s plochým trámovým stropem. V průběhu staletí prodělal složitý stavební vývoj až do 19. století, kdy byla přestavěná věž opatřena barokní makovicí a následovaly další stavební úpravy.
Slezskoostravský hrad je nejstarší kulturně-historickou památkou Ostravy. Vybudovaný byl původně v 80. a 90. letech 13. století u soutoku řek Ostravice a Lučiny. Z historie víme, že po ztrátě strategické a vojenské funkce byl přestavěn na renesanční zámek (od roku 1534). Avšak v průběhu 19. století ztrácel svoji funkci šlechtického sídla – nebyl udržován. Důsledkem důlní činnosti (pokles stavby o 11 metrů) se zřítil rytířský sál a zkázu dovršil požár. Také bombardování Ostravy koncem 2. světové války zhoršilo jeho stav. Zřícenině – ruině – hrozilo srovnání se zemí. Naštěstí v roce 1967 v souvislosti s výročím 700 let města bylo rozhodnuto o restaurování této vzácné stavební a historické památky. Ke kýžené obnově však došlo až o hodně let později.
Nynější Ostravské muzeum bylo dříve městskou radnicí. Vystavěná byla před rokem 1539 jako dvoupatrová bloková stavba s představěnou věží a šikmou plechovou střechou. Její ochoz uzavírají arkády. Přízemí do Masarykova náměstí je otevřeno dvěma oblouky na pilířích. Tvoří loubí s valenou klenbou. Také tento objekt má za sebou vícero přestaveb, a to ne vždy citlivě k původnímu korpusu. Není bez zajímavosti, že z původního vybavení interiéru se nedochovalo, až na jeden obraz, nic. Nicméně renovace vnitřních prostor je citlivá ke stavebnímu stylu budovy včetně architektonického a výtvarného řešení muzejních expozic.
Platí, že máme-li pochopit současnost, musíme znát historii. K tomu nám pomáhají výuka dějepisu, četba, sledování dobových filmů, seriálů, návštěvy muzeí, hradů, zámků, přednášky historiků i Dny architektury. Jen takto poučeni můžeme kráčet staletími, aby naše budoucnost nestála na hliněných nohách.
Text a foto: Mgr. Zdeněk Svoboda