Více než 24 let podnikání v oboru střech moje očekávání určitě naplnilo, říká Miroslav Vízek, jednatel renomované firmy Pario z Hradce Králové, která na stavebním trhu působí od roku 1998. Vyniká zejména tím, že od samých počátků sází na kmenové zaměstnance, vyučené v příslušných řemeslech, kteří důsledně dodržují špičkovou kvalitu všech prací. Pro realizaci zakázek využívá nejen odborné znalosti, ale i veškeré potřebné zázemí včetně vlastní klempířské dílny.
„Střechami jsem se zabýval už na Fakultě stavební ČVUT v Praze, kde jsem shodou okolností dělal diplomovou práci u pana docenta Kutnara, což mě k oboru nasměrovalo. Pak bylo rozhodující to, že jsem byl jako přípravář tehdejších Pozemních staveb dotlačen k tomu, abych šéfoval středisku pokrývačů a klempířů. Přiznávám, že se mi do toho nejprve moc nechtělo, ale ředitel mi nedal na vybranou. Bylo to jeho jednoznačné direktivní rozhodnutí, za které jsem mu s odstupem času vděčný, protože parta, kterou jsme dali dohromady, byla základem pro rozjezd firmy,“ vysvětluje Miroslav Vízek.
O začátcích podnikání v 90. letech se obvykle vyprávějí docela divoké historky. Jak tomu bylo ve vašem případě?
Původně jsme založili stavební firmu, ve které jsem byl jedním z deseti společníků. Vydržel jsem tam šest let, ale pak už mi bylo jasné, že tudy cesta dál nevede. S kolegou jsme se rozhodli v dobrém odejít a převzít i některé zakázky, kterých bylo třeba se ujmout. Zásadní bylo, že za námi šli i zaměstnanci, kterým jsem nabídl spolupráci s tím, že mají týden na rozmyšlenou. Tenkrát jsem jim ještě nemohl nic moc garantovat, kapitál na rozjezd byl takřka nulový. Říkal jsem si, že bude úspěch, když jich k nám se společníky Milanem Musilem a Stanislavem Voleským získáme polovinu, jenže najednou jsme měli ve firmě 40 lidí a kamarádi mi říkali, že jsem se zbláznil, když chci rozjet podnikání v takovém rozsahu. Vždycky jsem to ale bral tak, že jsem klukům jednou podal ruku, a tak jsem je nemohl a ani nechtěl odmítnout. V rozjezdu firmy nám pomohla zakázka na rekonstrukci zámku v Dobřenicích. Výhodou bylo, že jsme se s investorem dobře znali a velmi rychle se dohodli na spolupráci. Díky tomu jsem věděl, že mohu chlapům zajistit výplaty, takže začátky byly celkem bezbolestné. Zhruba dva roky trvalo, než jsme začali fungovat po všech stránkách naplno, s jistotou zakázek.
Měli jste od začátku jasno o směřování firmy a o tom, co konkrétně vás bude živit?
Je pravdou, že na začátku jsme dělali i ploché střechy, ale postupně jsme od toho ustoupili. Zaměřili jsme se více na to, co nás živí dosud a také baví. Poměrně záhy jsme nastartovali práce s tvrdými krytinami, byly to jak pálené, tak betonové tašky, a začali jsme koketovat s břidlicí. Díky tomu každý rok děláme něco, co se vymyká běžné praxi a co člověka opravdu potěší. Po letech už dobře vím, že naši chlapi vědí, co přesně mají na střeše dělat. Přestože, respektive snad právě proto, že jsme celkový záběr firmy zúžili, jsme se mohli více věnovat všem detailům a jít do větší hloubky. A to se nám začalo vracet v reakcích zákazníků…
Celý rozhovor si můžete přečíst v březnovém vydání časopisu Střechy-Fasády-Izolace, které je k objednání formou předplatného, případně v online verzi na Digiport.cz nebo na Floowie.cz, kde najdete také archiv časopisu.