Komplexní pohled na rozvoj dřevostaveb na českém trhu nabízí rozhovor s Jiřím Skřipským, obchodním ředitelem společnosti NEMA, která dlouhodobě patří mezi lídry oboru. Inovovat a vymýšlet nové věci hodlá také letos, kdy bude stejně jako celá odborná i laická veřejnost sledovat nejen progres ve výstavbě vícepodlažních dřevostaveb, ale také možnosti kombinace dřeva s jinými stavebními materiály či neustále rostoucí míru prefabrikace ve výrobě.
Jaké hlavní trendy očekáváte v roce 2026 v oblasti dřevostaveb na českém trhu?
Dřevostavby se v posledních letech dostávají do zorného pole investorů, developerů a starostů obcí. Jako jeden z hlavních trendů letošního roku tedy vidím nárůst podílu dřevostaveb bytových domů, administrativních budov a staveb ve veřejném sektoru, například škol a školek. Veřejný sektor je ovšem specifický v tom, že je ovlivněn aktuálně vypsanými dotačními tituly jako například v loňském roce, který se nesl v duchu dotovaných staveb dětských skupin. Oproti tomu se v oblasti rezidenčního stavění žádný dramatický nárůst očekávat nedá, a to zejména díky stále relativně vysokým úrokovým sazbám hypoték. Myslím, že rodinných domů bude méně, ale vzroste jejich průměrná velikost. V oblasti výroby a realizace očekávám stále vyšší míru prefabrikace, a to nejen z důvodu tlaku na rychlost výstavby, ale také vlivem nedostatku pracovních sil.
V Evropě roste počet výškových veřejných budov z CLT-panelů. Jak vidíte potenciál tohoto segmentu v Česku?
Dřevostavby rostou do výšky i u nás v Česku, ale pozvolna, a tak je to dobře. K opravdu vysokým dřevostavbám musíme dozrát. Myslím, že naše současné know-how pokrývá bezpečné a spolehlivé stavění dřevěných budov o čtyřech nebo maximálně šesti podlažích. Pokud půjdeme výš, začnou se objevovat nové a zcela specifické otázky. A nemám namysli jen požární bezpečnost. Architekti, projektanti, specialisté i montážníci musí nejprve posbírat zkušenosti z menších staveb a teprve potom se vrhnout na ty výškové. Osobně si myslím, že se v oblasti pěti a více podlažních staveb vydáme cestou kombinace dřeva s železobetonem.
Jak se bude vyvíjet role dřeva v udržitelné výstavbě – zejména v kontextu uhlíkové stopy a cirkulárních principů?
Dřevo je pro dosažení cílů udržitelného stavění zcela zásadní materiál. Dřevo je samo o sobě plně obnovitelným materiálem s velmi nízkou potřebou energie na zpracování a přepravu. Zásoby dřeva jsou u nás dostatečné, a to i v případě, že bychom radikálně zvýšili jeho použití ve stavbách. To všechno jsou fakta bez ohledu na to, že jsou v poslední době často účelově zpochybňována. Myslím si, že stavět udržitelně je možné se všemi běžně používanými materiály, ale se dřevem to půjde nejsnáze.
Co dnes investoři a veřejní zadavatelé nejčastěji řeší při rozhodování o dřevostavbě? A mění se jejich priority?
Důvody pro volbu dřevostavby se liší případ od případu, avšak několik paralel zde můžeme pozorovat. U veřejných staveb je velmi častým argumentem rychlost výstavby. Starostové obcí, zavalení vlastní agendou, kvitují s nadšením, že mohou mít novou školku postavenou na klíč do šesti měsíců a bez starostí. U nájemních domů znamená časová úspora dřívější pronájem bytů, a tím pádem rychlejší návratnost investice. Často jsou skloňovány i ekologické aspekty, ty ale nebývají tím, co by rozhodlo zakázku ve prospěch dřeva, spíše fungují jako podpůrný prvek. Přibývá i zákazníků, a jsem velmi rád, že také z řad starostů, kteří se pro dřevostavbu rozhodnou prostě proto, že se jim líbí ta myšlenka. Mají dřevo rádi a vnímají ho jako moderní a progresivní materiál. Musím říct, že s takovými zákazníky je potom radost spolupracovat.
Jaké technologické nebo výrobní inovace plánuje firma NEMA v roce 2026, aby držela krok s aktuálními trendy?
V Nemě inovujeme prakticky pořád. Baví nás vymýšlet nové věci a posouvat se díky nim dopředu. Loni to bylo například zahájení výroby modřínových BSH-profilů nebo lepení obloukových nosníků. Letos máme před sebou zásadní investici, kterou je stavba nové pilnice v naší provozovně Jakule. Tento krok nás posune k výrazně větší soběstačnosti. Pořežeme si veškerý objem dřeva, které dále zpracujeme na výrobu KVH a BSH-hranolů a z těch následně vyrobíme konstrukce a panely pro dřevostavby. A to všechno z kulatiny, která roste v okolí. Bez ohledu na všechny „eko“ certifikáty nám to prostě takhle dává smysl.
Autor: Mgr. Tomáš Svoboda, foto: archiv firmy NEMA