Dřeva, řemesel, staveb a památek se dotýká celý profesní život Mirka Navrátila, projektanta, který se specializuje na sanace historických tesařských konstrukcí. Působí převážně na jihu Moravy, kde se aktuálně podílí například na obnově krovů zámku v Moravském Krumlově či na replice barokní konstrukce věže kostela Povýšení svatého Kříže v Doubravníku. Zkušenosti z praxe s ostatními odborníky a nadšenci ovšem pravidelně sdílí také ve facebookové skupině s názvem Staré krovy.
„K tesařině jsem přišel už v průběhu stolařského učení, ale o historické krovy jsem se blíže začal zajímat až v závěru studia vysoké školy. Moje tehdejší praxe na opravách památek mi přihrála do cesty několik realizací na opravách krovů, a když se objevila možnost dělat na historickém krovu i diplomovou práci, dlouho jsem neváhal,“ říká na úvod našeho rozhovoru absolvent Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Na úvod se zeptám, kde se vlastně člověk může o krovech něco více dozvědět? Je to otázka studia, předávání a sdílení zkušeností nebo spíše vlastní praxe?
Určité teoretické znalosti můžete získat z literatury, ale hlavně té zahraniční, naše literatura je hrůzná a plná chyb. Vlastně to vnímám z části i jako osobní selhání nás všech z odborné komunity, že jsme tomu zatím nedokázali dát přehledný a poutavý řád. Poslední odborná literatura vydaná česky, která za něco stojí, je z poloviny padesátých let minulého století. Všechno ostatní jsou jen kompiláty a opakování, ve kterých se sčítají chybné interpretace. Nicméně tesařina ve všech svých podobách je v první řadě řemeslo a o řemesle se nejvíc dozvíte praxí, bez ní to nejde. U nás bohužel není žádná škola nebo obor, co by se tomuto tématu systematicky věnovaly. Chybí i odborná praxe, která by připravovala tesaře na práci v historických objektech. Naštěstí existuje odborná komunita, ve které funguje jakési mentorské vedení, takže kdo má trpělivost, potřebné znalosti získat může. Pokud chcete poznávat krovy, musíte jich prozkoumat opravdu hodně, protože tesařských možností je nepočítaně a udělat si opravdu přehled je docela náročný úkol, který před tímto tématem vyžaduje poměrně velkou dávku pokory.
Kolik lidí byste řekl, že u nás rozumí historickým krovům a více se o ně zajímá? Máme v Česku určitou tradici v navrhování a projektování tesařských konstrukcí?
Lidí, co historickým krovům skutečně komplexně rozumějí, je u nás jako šafránu. Možná by nám na vyjmenování stačily prsty na rukou. Pochopení tématu je multidisciplinární, zahrnuje znalosti stavební historie, statiky, geometrie, chronotypologie, materiálového inženýrství, mykologie a entomologie a všech záludností a pravidel současné projekce. Na prvním místě je ale znalost řemesla, a to zejména jeho historických podob. Samotná tradice projekce tesařských konstrukcí u nás nijak silná není, protože kontinuita s minulostí byla přetrhána už v polovině 19. století, kdy se vlivem poptávky po úsporných konstrukcích a nutno říct, že zcela logicky, prosadilo současné pojetí inženýrského řešení. Díky tomu u nás máme obrovskou mezeru ve vnímání právě starších konstrukcí. Zřejmě nejvíc je to vidět v pojetí statiky, kdy dnešní výpočtové metody většinou vůbec nereflektují specifika a detaily konstrukcí, které vznikly ještě před jejich zavedením…
Celý rozhovor si můžete přečíst v květnovém vydání časopisu Střechy-Fasády-Izolace, které je k objednání formou předplatného nebo v online verzi na Floowie.cz, kde najdete také archiv časopisu.