Historické krovy jsou jedním ze zásadních, a přitom do nedávné doby často opomíjených, prvků architektonického dědictví. Jako nosná konstrukce střechy mají zásadní vliv na funkčnost, trvanlivost, ale i estetický výraz budovy. Ať už jde o střechy kostelů, zámků nebo městských domů, střechy a potažmo krovy hrají klíčovou roli ve vývoji architektury a rozvoji stavebních technologií. Přesto je jejich ochrana a studium stále často podceňováno, a to i přes jejich významnou vypovídající hodnotu a neodmyslitelnou souvislost s památkově chráněnými hodnotami. V následující sérii článků si ukážeme, proč by průzkumy historických krovů a s nimi souvisejících konstrukcí mohly být zajímavé i právě pro vás.
Technologický vývoj a konstrukční rozmanitost historických krovů
Historické krovy jsou němými svědky architektonického a technologického vývoje stavebnictví. Němými? Ne tak docela. Na rozdíl od jiných historických konstrukcí, které podléhaly různým funkčním přestavbám a estetickým změnám, jejichž stopy jsou často skryté například pod mnohovrstevnými omítkami, jsou krovové konstrukce z pohledu průzkumu většinou pohodlně přístupné a mnohdy zachovány v téměř původní podobě. Tyto konstrukce a vůbec celý podstřešní prostor tak ukrývají důležité informace nejen o vlastním stáří a umu tesařských mistrů, ale i o stavebně historickém vývoji a použitých stavebních technologiích v rámci celého objektu a jeho někdy staletí dlouhé stavební historie. Na zapravení omítkových vrstev v podstřeší svých zámků nehleděly ani naše nejbohatší šlechtické rody.
Historické krovy, zejména ty postavené před obdobím průmyslové revoluce, představují pestrou škálu konstrukčních řešení, která odrážejí architektonický a technologický vývoj i místní řemeslné tradice. V období od středověku do poloviny 20. století byly ve středoevropském prostoru dominantně stavěny krovy ze dřeva, což bylo dáno jeho dostupností, snadnou opracovatelností a vhodnými mechanickými vlastnostmi. Sklony střech se postupně snižovaly, technologická náročnost zvyšovala, množství použitého dřeva v konstrukci ubývalo. V našich střechách tak můžeme sledovat staletý vývoj od gotických krokevních klasových krovů našich vesnických kostelíků i katedrál, přes rané ležaté stolice renesance, vyspělé ležaté stolice a mansardy barokních zámků, vaznicové klasicistní krovy městských domů, až po subtilní lamelové krovy prvorepublikových zemědělských a skladovacích hal.
Střešní krajiny našich sídel byly po celou tu dobu formovány především šikmými střechami s různými sklony a tvary – od pultových, sedlových, valbových až po mansardové a další. Výjimku tvořily především střechy věží s cibulovými báněmi či helmicovými střechami, později ladné skružové konstrukce nad nárožími městských domů. Krovy historických střech byly navrhovány především s ohledem na technické možnosti, zkušenosti a zručnosti svých stavitelů a tesařů. Zejména u sakrální architektury a šlechtických sídel hrálo postupně čím dál tím větší roli estetické vyznění staveb. Díky šikmým střechám mají naše historická města své genium loci. Nebo dovedete si představit třeba Český Krumlov, Prahu nebo Kutnou Horu bez svých charakteristických střech?
Ochrana a diagnostika historických krovů
Historické krovy jsou a vždy byly jednou z nejohroženějších částí našich památek. Dřevo jako organický materiál, jak víme, podléhá degradaci vlivem vlhkosti a následné činnosti biologických škůdců (zejména dřevokazných hub a hmyzu). V minulosti musely krovy čelit také mnoha zničujícím požárům, periodickým opravám nebo výměnám prvků spojených s pravidelnými cykly doplňování a měnění střešní krytiny. Módní trendy při komplexních přestavbách reprezentačních a církevních objektů sehrály také svoji roli.
Navíc v ještě nedávné minulosti socialismu si náš památkový fond prošel obdobím menšího či většího nezájmu až cílené devastace. Zanedbaná údržba a neodborné zásahy způsobily nevratné poškození velkého množství historických krovů. Ostatně i dnes vede často nedostatečné povědomí o jejich památkové hodnotě a povrchní znalost jejich konstrukčních systémů k nekvalifikovaným opravám a sanacím, které mohou nevratně poškodit krov a v důsledku i celou stavbu. O ztrátách památkových hodnot a informací, jako jsou trasologie použitých nástrojů, doklady způsobu výstavby, stopy po vorařství, tesařské značení a nápisy aj. ani nemluvě.
To vše má za následek, že například gotických krovů máme zachováno výrazně menší množství než třeba gotických kleneb. Přitom krovy jako třeba krov kostela sv. Víta v Českém Krumlově (dendrochronologicky datovaný do let 1407 až 1408), kostela sv. Jakuba v Jihlavě (dendrochronologicky datovaný do let 1535 až 1536) nebo krov dómu sv. Václava v Olomouci (dendrochronologicky datovaný do let 1629 až 1630) lze z dnešního i tehdejšího pohledu považovat za technologické skvosty a unikáty. Do některých z nich se společně podíváme v následujících článcích.
Stavebně technické průzkumy krovů
Klíčovým nástrojem pro ochranu historických krovů, ostatně jako jakýchkoliv jiných stavebních konstrukcí, je jejich diagnostika. Ta by měla přijít ke slovu již v momentu, kdy se uvažuje o záměru opravy střechy nebo jen výměny dožilé krytiny. Stavebně technický průzkum, který v sobě zahrnuje i často poptávaný mykologický průzkum nebo i dendrochronologii, svým obsahem totiž zajišťuje potřebné podklady pro předprojektovou přípravu, která je nezbytná pro vytvoření kvalitní projektové dokumentace. Ta speciálně u památkově chráněných objektů a konstrukcí musí reflektovat nejen samotný technický stav konstrukcí, ale právě i jejich historickou hodnotu, aby následné zásahy a opravy byly v souladu s požadavky památkové péče a respektovaly historickou povahu celého objektu.
Důležitost zpracování stavebně technického průzkumu krovu tedy spočívá především v tom, že představuje klíčový krok k důkladnému poznání aktuálního stavu krovu i navazujících konstrukcí. Průzkum krovu a přilehlých konstrukcí musí být proveden komplexně, včetně analýzy jeho vztahu k dalším částem budovy, jako jsou především zdivo atik a jejich okrasné sochařské a klempířské prvky, které jsou ke krovu často kotvené, ale i korunní římsy, stropy nižšího patra a komíny. Bez podrobného stavebně technického průzkumu by mohlo dojít k opomenutí důležitých historických a konstrukčních souvislostí, což v praxi vede k nenávratným ztrátám hodnotných prvků našich památek. Těch nově nalezených bohužel nepřibývá a těch starých ubývá.
Závěr
Historické krovy představují nejen důležitou součást architektonického dědictví, ale také cenný zdroj informací o stavebním vývoji a naší řemeslné tradici. Jejich technická i estetická hodnota je neodmyslitelně spjata s památkově chráněnými objekty, jejichž hmotnější a trvanlivější části svou funkcí chrání. Právě pro svoji subtilnost a materiálové charakteristiky dřeva jsou však i dnes neustále ohroženy především důsledky zanedbání údržby, přirozené periodické degradaci střešního pláště a neodbornými zásahy do konstrukce. K jejich ochraně je tak klíčové provádění odborných stavebně technických průzkumů, které mimo zjištění stávajícího stavu konstrukcí podmiňují i zachování historických a konstrukčních souvislostí. Exaktní diagnostika a respekt k památkovým hodnotám mohou předejít nenávratným ztrátám jednotlivých historických prvků i celých konstrukcí.
Pokud vás téma průzkumů historických krovů zaujalo, sledujte naše další články, ve kterých se budeme věnovat nejen historickým krovům, ale i konkrétním příkladům a postupům, jak tyto cenné konstrukce chránit a obnovovat.
Text a foto: Ing. et Ing. Soňa Křivánková
Autorka se specializuje na stavebně technické průzkumy a diagnostiku historických krovů a dřevěných konstrukcí od vlastních průzkumů až po prováděcí projektovou dokumentaci. Pomáhá majitelům, správcům, architektům a projektantům s plánováním a realizací oprav a rekonstrukcí krovů i celých památkově chráněných objektů.
Titulní foto: krov věže zámku v Náměšti nad Oslavou.
Článek původně vyšel v časopise Střechy-Fasády-Izolace (č. 10/2024), který si můžete objednat formou předplatného, případně v online verzi na Digiport.cz, kde najdete také archiv časopisu.