Biotické napadení fasády začíná zpravidla zcela nenápadně. Nejdříve se objeví drobné nazelenalé nebo šedivé skvrny. Ty se pomalu, ale nekompromisně zvětšují, až nakonec fasádu pokryje jedna souvislá nevzhledná a tmavá mapa. Mezi základní vnější rizikové faktory biotického napadení fasád patří zvýšený výskyt dešťových srážek a mlh, vodní plochy ve vzdálenosti do 100 metrů od objektu, dlouhodobá absence přímého slunečního záření, stromy a keře v těsné blízkosti fasády, pole, louky a lesy na návětrné straně, biotické napadení sousedních budov a zvýšené znečištění ovzduší prachem.
Nejenom estetický problém
Bakterie, řasy a plísně nepředstavují pro fasády pouze estetický problém. Mohou totiž způsobit její celkovou degradaci. Agresivní odpadní produkty metabolismu mikroorganismů chemicky narušují povrchovou úpravu, což v dlouhodobém horizontu vede ke zvýšené nasákavosti a postupnému zvětrávání omítek či barev. K erozi fasády přispívá také vrůstání porostu do mikrotrhlin a zvětšování jeho objemu při navlhání.
Pravidelné mytí
Pokud řasy a plísně z povrchu fasády včas neodstraníte, hrozí její zrychlená degradace. Oprava je přitom výrazně finančně nákladnější, časově náročnější a celkově obtížnější než standardní běžná údržba. Základní prevencí je pravidelné omývání fasády. Mytím odstraníte všechny nečistoty, včetně těch organického původu, a odeberete mikroorganismům zdroj živin.
Pravidelné renovační nátěry
Zpravidla nejpozději jednou za 10 až 15 let je potřeba provést renovační nátěr fasádní barvou. Přesnější interval údržby závisí od stavu konkrétní fasády. Ten je ovlivněn nejenom podmínkami, jimž je fasáda vystavena, ale rovněž kvalitou původně použitých fasádních materiálů. Působením atmosférických vlivů se totiž časem snižuje vodoodpudivost fasádního povrchu, dochází k jeho zvětrávání, znečištění, vyblednutí odstínů a často podléhá již zmíněnému napadení řasami a plísněmi. Postup při renovačním nátěru v případě, že je fasáda v dobré kondici, není složitý.
Pokud je podklad soudržný a není napaden koloniemi řas a plísní, stačí v doporučeném intervalu údržby nanést základní nátěr JUB REVITAL Primer, který současně překlene případné mikropraskliny. Trhliny do šířky větší než 1,5 mm před základním nátěrem zakryjeme elastickým nátěrem REVITAL Crack repair. Následně stačí ve dvou vrstvách aplikovat některou z osvědčených mikroarmovaných fasádních barev JUB.
Pozor na vysokou nasákavost při levném zateplování
Opomíjeným faktem, s ohledem na biotické napadení fasády, je výběr kvalitní lepicí a stěrkovací malty při prvotním zateplování panelového domu. Pokud základní omítka zadržuje vodu, pak se i pod novou fasádou může objevit plíseň, protože k životu na rozdíl od řas nepotřebuje světlo. Hodnotu nasákavosti řada výrobců neuvádí, a tak se velmi často používají levné lepicí a stěrkovací malty s vysokou hodnotou nasákavosti, která může být příčinou problémů. V této souvislosti je nutné poznamenat, že kvalitní základní omítka je důležitá nejen s ohledem na prevenci výskytu řas a plísní, ale má rovněž klíčový vliv na životnost celého fasádního systému. Případná oprava základní omítky je během životnosti fasádního systému jen obtížně proveditelná (na rozdíl od vrchní dekorativní omítky, kterou lze snadno sanovat fasádním nátěrem).
Jestliže se chystáte zateplovat dům, nechte si poradit, jaké hodnoty nasákavosti a paropropustnosti jsou optimální, a proč upřednostnit kvalitní mikroarmované, elastické a vysoce přídržné produkty z certifikovaného systému JUBIZOL s nadstandardní písemnou garancí kvality až 25 let.
Komerční sdělení www.jub.cz
