Kostel sv. Jakuba v Brně je jedním z nejvýznamnějších církevních objektů moravské metropole. Tato pozdně gotická národní kulturní památka procházela v posledním desetiletí náročnou celkovou rekonstrukcí, která v minulém roce vyvrcholila otevřením krovu kostela a jeho ikonické věže svým prvním návštěvníkům. Průběh oprav byl doprovázen velkou a zaslouženou mediální pozorností. My se v následujícím článku podíváme blíže na samotný krov kostela.
Od vrcholné gotiky po baroko
Podoba původního kostela sv. Jakuba sahá až do počátku 13. století. Trojlodní kostel, tak jak ho známe dnes, vznikl na přelomu 14. a 15. století a vystavěn byl v pozdně gotickém slohu. Významnější úpravy proběhly v 16. století za brněnského stavitele Antona Pilgrama. Typickou věž kostela, jež se dnes tyčí do výše 92 metrů, dokončil pak až roku 1592 Antonio Gabri. Další úpravy kostela byly prováděny v rámci rozsáhlé rekonstrukce v první čtvrtině 18. století. A právě z tohoto období pochází i současný krov kostela. Ten byl navržen roku 1724 brněnským tesařským mistrem Antonem Ebenbergerem. Práce na střeše byly ukončeny stejného roku osazením makovice sanktusníku. Od začátku střechu kryla nákladná měděná krytina, tu původní realizoval mědikovec Sebastian Riedl.
Brněnský tesařský mistr Anton Ebenberger vytvořil v roce 1724 nákres se dvěma variantami návrhu podoby nového krovu. Městská rada mu nakonec místo repliky staršího vysokého krovu z let 1515–1530 zadala o tři sáhy nižší variantu vybavenou již, tehdy moderní, barokní ležatou stolicí. Při započítání souvisejících klempířských i zednických prací a ceny veškerého materiálu byla totiž tato nižší modernější varianta téměř o dvě třetiny levnější než kopie předešlé gotické střechy. A tak z pohledu pánů radních nebylo co řešit.
Konstrukční systém krovu
Krov kostela sv. Jakuba označujeme za krokevní, se čtyřmi hambalky, podélně vázaný kombinací hned několika typů stolic – ležatou stolicí v první úrovni, stojatými v dalších úrovních, a dokonce visutou hřebenovou rámovou stolicí. Dendrochronologicky datovaný byl do let 1722/24.
Díky prostorovému uspořádání kostela, což je trojlodí, bylo už při stavbě krovu možné podepřít vazné trámy plných vazeb i přímo nad mezilodními pilíři. V úrovni nad zdvojenými pozednicemi jsou tak na vazných trámech umístěny podélné prahy pro sloupky vysokých stojatých stolic, což je způsob použitý už např. u renesančního krovu kostela sv. Jakuba v Jihlavě (který je výstavbou roku 1539 o celých 185 let starší). Je zřejmé, že podélné vázání krovu mělo a má v celkovém prostorovém ztužení konstrukce důležitou roli, přičemž všechny stolice jsou rámové. To znamená, že mají jak ližiny, tak podélné prahy. Podélné zavětrování ležaté stolice pak tvoří masivní dvojité diagonální vzpěry ve tvaru ondřejských křížů, což je specifický způsob ztužení, který se obejde bez podélných rozpěr a který se u nás používal už od 17. století.Během 19. století prošel kostel regotizací, při níž byla odstraněna část bočních kaplí a modernizovány okenní otvory. Poslední významné opravy střechy proběhly po druhé světové válce v 60. letech 20. století.
Průzkum krovu a diagnostika jeho stavu
Stavebně technický průzkum krovu a střechy prováděný v roce 2016 odhalil vážné problémy, způsobené především zatékáním dešťových srážek přes poškozenou měděnou krytinu. Postupnou degradací měděných plátů v nich vznikaly trhliny, které umožňovaly dlouhodobé pronikání vlhkosti, což vedlo k biotické degradaci dřeva. Zvýšená vlhkost v konstrukci pak vytvořila ideální podmínky pro rozvoj dřevokazných hub – mykologickou laboratorní analýzou byla prokázána přítomnost dřevokazných hub, jako jsou dřevomorka domácí (Serpula lacrymans), trámovky (rod Gloeophyllum) a koniofory (rod Coniophora).
Průzkum potvrdil i napadení krovu dřevokazným hmyzem, především tesaříkem krovovým (Hylotrupes bajulus), červotočem proužkovaným (Anobium punctatum) a červotočem umrlčím (Hadrobregmus pertinax). Nejzávažnější poškození byla nalezena na jižní straně krovu, kde některé vazné trámy vykazovaly již ztrátu nosné funkce, a konstrukce byla na pokraji havarijního stavu. Jen díky předimenzovanému baroknímu provedení konstrukce, právě s množstvím podélných nosných rámů, naštěstí nehrozilo její bezprostřední zřícení. I tak byly práce na obnově krovu zahájeny příslovečně za pět minut dvanáct.
Sanace krovu
Podstatou navrhovaného řešení sanace krovu pak byla již v podstatě klasicky výměna nebo protézace poškozených prvků tak, aby byla maximálně zachována autenticita historické konstrukce a současně zajištěna její statická a stavební funkce. Prvky napadené hnilobami je vždy bezpodmínečně nutné odstranit a nahradit nebo protézovat novými. U prvků poškozených hmyzem byla jejich výměna zvolena v rozsahu, který eliminoval nadlimitně poškozené prvky a zároveň ponechal ty, které si i přes své poškození zachovaly všechny nutné statické funkce a mohly tak v konstrukci zůstat. Chemické ošetření pak bylo navrženo pouze pro jednotlivé prvky, a především pro zdivo, se kterým přišly prvky poškozené hnilobami do kontaktu.
Bohužel i přes podrobný a nadstandardně zpracovaný stavebně technický průzkum se při realizaci ukázalo, že rozsah poškozených prvků je mnohem větší, než se předpokládalo. Především dřevokazné houbě trámovce, která degraduje prvky skrytě v jejich jádře a navenek nemusí být vůbec patrná, pak můžeme „poděkovat“ za výměnu naprosté většiny pozednic a pětibokých prahů.
Zpřístupnění krovu a věže – nový pohled na Brno
Unikátní částí projektu byl plán na vytvoření interaktivní prohlídkové trasy v prostoru krovu a zpřístupnění pro běžného návštěvníka dosud zapovězené věže. Vizuální prezentace rozzařuje historickou krovovou konstrukci celkem 430 světly, jež barevně doplňují aktuální audiovizuální projekci od brněnské skupiny Visualove. Ta návštěvníka přenese na několik minut do historie chrámu, včetně událostí jako byl požár staršího krovu roku 1515 nebo vyražení původních vitrážových oken tlakovou vlnou při výbuchu pumy při bombardování města za druhé světové války. Do budoucna chystá farnost i programy na jiná témata.
Dominantní věž kostela z roku 1592, která je ikonou brněnského panoramatu, v sobě mimo několika mohutných historických zvonových stolic a soustavy zvonů, ukrývá i ocelovou konstrukci své štíhlé, do nebes sahající špičky věže, mistrně zakomponované do barokního krovu ramenátové báně. Pokud vás někdy napadlo, jak je technický možné, že špička věže sahá až do svých úctyhodných 92 m, je to právě díky této ocelové nýtované konstrukci. Cestou vzhůru k ní si můžete prohlédnout i zmíněnou soustavu celkem čtyř historických zvonů, přičemž dubová stolice z roku 1736 nese i náš třetí největší zvon – zvon Jakub, ulitý v roce 1515, o váze necelých 7 tun. Střešní báň věže je pak nově osazena zvenku nenápadnými okenními otvory umožňujícími jedinečný a dosud neokoukaný pohled na panorama města.
Sv. Jakub v novém světle – prohlídka, která vás vezme do historie i výšek
Kostel sv. Jakuba je národní kulturní památkou zapsanou v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky. Jeho současný vzhled je výsledkem postupného vývoje od 13. století, kdy byl založen, až po rozsáhlé regotizační úpravy v 19. století. Dominantní věž, dokončená v roce 1592, je jedním z ikonických prvků brněnského panoramatu. Ta, stejně jako historický krov z roku 1724, je nově po několika letech oprav přístupná veřejnosti, a to ve velkém stylu. Projekt opravy a zpřístupnění krovu a věže kostela sv. Jakuba je nejen odpovědí na předešlý havarijní stav konstrukce krovu, ale také příkladem moderního přístupu k zachování a využití historických památek. Tento přístup podle mého názoru úspěšně spojuje technickou odbornost, citlivost k historickému kontextu a snahu o otevření památky širšímu, mnohdy laickému publiku. Díky novým vyhlídkovým prostorám ve věži a zpřístupnění krovu s podmanivou vizuální expozicí je nyní kostel sv. Jakuba nejen místem a nositelem duchovních a tradičních hodnot, ale také významným bodem vzdělávacích a turistických aktivit ve městě Brně. A já vás srdečně zvu na jeho prohlídku, stojí to za to. Tak vzhůru do krovu!
Text a foto: Ing. et Ing. Soňa Křivánková
Autorka se specializuje na stavebně technické průzkumy a diagnostiku historických krovů a dřevěných konstrukcí od vlastních průzkumů až po prováděcí projektovou dokumentaci. Pomáhá majitelům, správcům, architektům a projektantům s plánováním a realizací oprav a rekonstrukcí krovů i celých památkově chráněných objektů.
Titulní foto: Pohled do krovu s podmanivým nasvícením při audiovizuální projekci.
Literatura a zdroje:
BLÁHA, Jiří; BUZEK, Jaroslav a KYNCL, Tomáš. Atlas historických krovů České republiky. Telč: ÚTAM AV ČR, 2020. ISBN 978-80-86246-86-4.
Mapa krovů. Online. 2024. Dostupné z: www.mapakrovu.cz. [cit. 2024-11-25].
HBDelta. Online. 2023. Dostupné z: www.hbdelta.cz. [cit. 2024-11-25].
Článek původně vyšel v časopise Střechy-Fasády-Izolace (č. 1/2025), který si můžete objednat formou předplatného, případně v online verzi na Digiport.cz, kde najdete také archiv časopisu.