Pod titulkem se skrývá jedna z mnoha akcí listopadových „Polských dnů“ v Ostravě. Náš severní soused využil dvacet let svého členství v Evropské unii pro moderní architekturu svých měst. Jako upoutávka poslouží výstava panelů s fotografiemi v galerii „Pavlač“ budovy Filozofické fakulty Ostravské univerzity i podobná verze před budovou Generálního konzulátu Polské republiky v Ostravě. Polské dny mají tradici od roku 2008 a zahrnují kromě výstav také přednášky, besedy, hudbu, film, divadlo, komentované prohlídky či gastronomii.
Z plejády záběrů na památky architektury seznamu světového kulturního dědictví UNESCO jsme pro vás vybrali multifunkční Halu století ve Vratislavi s největší železobetonovou střechou na světě. Dále historické centrum Krakova s největším náměstím v Evropě či Kostely míru – největší dřevěné sakrální stavby v Evropě s kapacitou 13 500 věřících. Taktéž jádro středověkého města Toruň z červených cihel stojí za návštěvu a rovněž Kalvaria Zabrzydowska – klášterní architektonický komplex, nejznámější polské poutní místo.
Podíváme se i do dalších polských měst, abychom vám alespoň slovem přiblížili tamní stavební perly, které takto zvou k osobnímu poznání. Na česko-německo-polském trojmezí, v Bohatyni, je v centru nebývalé množství podstávkových domů, které připomínají místní lidovou architekturu. Mezi nejzajímavější památky vojenské architektury patří monumentální pevnost v Kladsku. Typická pro Polsko je dřevěná sakrální architektura – v Malopolsku, v sousedství Velkých Tater, jsou stovky kostelíků z modřínového dřeva, coby dokonalá tesařská díla. Na jihovýchodě, v Dambrovském Povislí, leží barevná vesnice Zalipie. Všechny fasády jsou vymalované květinovými ornamenty, ale prakticky jsou na všem, tedy i na psích boudách. V maličké obci Ujazd (Svatokřížské vojvodství) se tyčí ohromný hrad Krzyztopór. Od 17. století představují jeho čtyři věže čtyři roční období, 52 pokojů je počet týdnů v roce, 365 oken jako dní v roce, přičemž jedno je navíc pro přestupný rok. Záhadou je složitý systém ventilace, topení a vodovodního potrubí. Na závěr se přeneseme do městečka Ciechocinek, kde křižáci postavili solivar, inhalační zařízení, známé jako největší solankové věže v Evropě.
Přece jen nám to nedá a ještě se zastavíme u perly architektury – nejkrásnější secesní vily Leopolda Kindermanna v Lodži. Kromě jiných zvláštností je, že nemá ani jedno stejné okno. Když už jsme u jistých kuriozit, nelze minout skokanský můstek Adama Malysze, mistra světa. Nachází se v Zakopaném, s konstrukčním bodem K 120 a velikostí (HS) 134 metrů, čímž je druhým největším skokanským můstkem v Polsku. Onou kuriozitou je občanské povolání mistra Malysze – pokrývač. Zakončíme náš pohled do super zajímavostí pohledem na anténní věž vysílací stanice v Gliwici, mimořádné památky rozhlasové techniky. Toto je jedna z nejvyšších dřevěných staveb na světě, měří 111 metrů a spojuje ji přes 16 tisíc mosazných šroubů.
A jsme doma, konkrétně v Ostravě, kde vám nabízíme též stavbu se secesními fasádními prvky – hotel Polský dům (Dom Polski). Cihelná stavba, špaletová dřevěná okna, oplechovaná plochá i sedlová střecha, na dominantě, rohové věži, báň s ozdobnou drátěnou kopulí. Méně i více výrazné nadokenní oblouky se střídají s ornamenty, koulemi, orlicemi, postavami početné rodiny… Byl postaven v roce 1900 pro potřeby kultury a vzdělávání. Bohužel, už desítky let je zavřený. Ten, kdo ho zavřel a nechává chátrat, zavřený není. Takže na koho dojde dříve?
Mgr. Zdeněk Svoboda
Titulní foto: Hala století ve Vratislavi (archiv redakce).