Snažíme se být vzorem pro ostatní, říkají správci Libušína

22. 8. 2018

Obnova chaty Libušín, která vyhořela v roce 2014, na beskydských Pustevnách úspěšně pokračuje. Kromě toho na ni navazuje také rekonstrukce nátěrů sousední chaty Maměnka.

Obě stavby, které na konci 19. století navrhl a nechal postavit známý architekt Dušan Jurkovič, jsme v průběhu srpna navštívili, abychom se blíže podívali na aktuální stav prací.

Průvodcem nám byl Milan Gesierich z Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm (VMP), které je správcem památky. Bavili jsme se také o celkovém přístupu k obnově památek, které měly už několikrát v minulosti namále.

A to i kvůli řadě neodborných a necitlivých zásahů. Současná rekonstrukce je proto vedena vědecky s důrazem na průzkumy ověřená a podložená historická fakta.

„Při předchozích rekonstrukcích se to až tak neřešilo. Nyní jdeme co nejvíce do hloubky se snahou mít všechno vědecky podložené. Věřím, že postupujeme správně,“ říká Gesierich, který je vedoucím technického útvaru a zároveň zástupcem ředitele VMP.

Přes veškerou snahu však není možné se ve všech případech dostat až k původnímu řešení. A to jednoduše proto, že po bezmála 120 letech od postavení staveb potřebné podklady scházejí. Zvolené technologie se tedy snaží historickým postupům co nejvíce přiblížit.

Což platí třeba u nových nátěrů chaty Maměnka. „Nevíme například, jaký přístup měl k její obnově sám Jurkovič v roce 1947. V případě chaty Maměnka se domníváme, že byly použity olejové barvy, přičemž vycházíme z odborného výzkumu našeho restaurátora,“ vysvětluje zástupce VMP.

Věří, že jak Libušín, jehož hrubá stavba je již dokončena, tak Maměnku se podaří alespoň z čelních stran natřít ještě před příchodem zimy. V přístím roce se pak bude pracovat na finálním dokončení náročné a rozsáhlé realizace, která se neobejde bez pozornosti veřejnosti či návštěv politiků.

Před časem to byl mimo jiné ministr kultury Antonín Staněk. „Samozřejmě, že jsme pod drobnohledem, a to nejen jako veřejnosti známé Valašské muzeum, ale také jako vědecké pracoviště a Metodické centrum pro muzea v přírodě. Snažíme se co nejvíce postupovat podle tradičních technologií a být vzorem pro ostatní,“ dodává Milan Gesierich.

Více se o konkrétních stavebních řešeních a použitých technologiích při obnově skvostů Pusteven dozvíte v dalším vydání časopisu Střechy-Fasády-Izolace.

Facebook
Twitter
LinkedIn
WhatsApp
Email