Tento nápis na štítu zadní části zámku v Ostravě-Vítkovicích v překladu zní: Svornost, Jednota, Píle. V prvním červencovém víkendu byl zámek výjimečně zpřístupněn, takže vám můžeme přiblížit jeho hlavní historické a technické parametry.
V roce 1848 ho dal postavit majitel vítkovických železáren baron Salomon Rothschild. Kromě významných návštěv byl sídlem generálních ředitelů železáren. Zde se dlouhodobě propojují dějiny těžkého průmyslu, architektura, rozvoj a kulturní život města.
Budova byla postavena v empírovém slohu výtvarného umění z doby napoleonské. Vychází z klasicismu, který zdůrazňuje střízlivou ušlechtilou prostotu. Zděná fasáda se špaletovými dřevěnými okny a balkonem podepřeným litinovými sloupy má uprostřed vchod, který není hlavní. Nicméně jím se vstupuje do interiéru. Střecha je z plechových šablon a ve vrcholu je zakončená obdélníkovým světlíkem. Komíny dříve sloužily k odtahu pevných spalin.
Nevhodné stavební zásahy z 20. století jsou díky kompletní rekonstrukci minulostí. Reprezentativní charakter vnitřních prostor je patrný už ve vstupní hale, kde dominuje sloupoví a sousední velký společenský sál. Přístup do dalších sálů a salonků v horním patře nebyl pro uzavřené schodiště možný.
Ke zveřejnění se nabízí i pohled na litinový zahradní altán. Litinový proto, že celá jeho konstrukce je z litiny. Pochází z roku 1873. Pultová střecha z falcovaného plechu kryje obdélníkový tvar altánu. Stěny tvoří střídavě prosklené tabule a pásy z leštěného onyxu. Vnitřní vybavení je poplatné dnešní době.
Na závěr si zdůrazněme a dodržujme výše zmíněný nápis. Jeho význam platí pro každou generaci. Spisovatel Jan Neruda by k tomu dodal: „…bude-li každý z nás z křemene, je celý národ z kvádrů.“
Autor a foto: Mgr. Zdeněk Svoboda