Müllerův dům v Opavě, který je ve správě Slezského zemského muzea (SZM), získal vloni významné dvojnásobné ocenění v soutěži STAVBA MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 2019, a to hlavní cenu v kategorii „Stavby občanské vybavenosti – rekonstrukce“ a zároveň cenu „Grand Prix“.
„Samozřejmě si obou cen nesmírně vážíme, neboť jsou potvrzením dobře odvedené práce jak ze strany architektů a projektantů, tak zejména stavební firmy, která se na rekonstrukci podílela. Udělení této ceny pomohlo zejména v propagaci nejen tohoto objektu, ale i Slezského zemského muzea jako celku,“ uvedl pro naši redakci Mgr. David Váhala, vedoucí oddělení vnějších vztahů Slezského zemského muzea.
Funkce objektu se podle jeho slov v průběhu staletí proměňovala. Dům byl původně součástí opavského městského hradního areálu, kde plnil funkci hospodářskou. Stejné to zůstalo také po přestavbě hradu na zámek.
Hradní kuchyně přemyslovského hradu levobočka Mikuláše I.
Historie Müllerova domu sahá až do 13. století. „Sloužil jako detašovaná hradní kuchyně s dvěma ohništi (z požárněbezpečnostních důvodů) přemyslovského hradu levobočka Mikuláše I. (zatímco v Čechách Přemyslovci vymřeli po meči, levobočná větev ve Slezsku pokračovala dále),“ vysvětlil Ing. arch. Tomáš Bindr za ATELIER 38, s. r. o. Opavští měšťané měli podle jeho slov v té době silnou pozici a nedovolili Přemyslovcům vybudovat hrad uvnitř středověkého opevnění. „To po vybudování hradu mezi hradem a městem ztratilo na obranném významu a posloužilo, zejména hlavní hradební zeď a rovnoběžná parkánová hradební zeď, jako boční stěny dvouohnišťové kuchyně, do kterých byla vestavěna. Později sloužil jako hradní sýpka. Dokládá to axonometrie (zdroj NPÚ),“ řekl Ing. arch. Bindr.
Současnou podobu získal dům při barokní přestavbě ve dvacátých letech 18. století. „Jedná se o třítraktovou dispozici s barokními křížovými klenbami v suterénu a záklopovým jedlovým trámovým stropem v prvním nadzemním podlaží. Krytý je barokní valbovou střechou s jedlovým krovem. V té době sloužil objekt jako sídlo purkrabího barokního zámku Lichtenštejnů,“ uvedl Ing. arch. Bindr.
V druhé polovině 18. století prodali Lichtenštejnové dům zámožné opavské právnické rodině Müllerově. Odtud je odvozen jeho název, přestože Müllerové neudělali jako jediní majitelé na domě žádnou zásadní stavební úpravu. Zámek byl na sklonku 19. století stržen. Müllerův dům se tak stal jedinou dochovanou stavbou opavského barokního zámku a zdědil po něm dokonce i číslo popisné 001.
Celý článek šéfredaktorky Anny Vidiševské si můžete přečíst v lednovém vydání časopisu Střechy-Fasády-Izolace, které je k objednání formou předplatného nebo v online verzi na Floowie.cz, kde najdete také archiv časopisu.