Z našeho archivu: Pohádkové tlačítko funguje!

15. 12. 2020

Na weBU časopisu střechy-fasády-izolace „otevíráme“ nejzajímavější reportáže a rozhovory, které byly v minulých letech publikovány v tištěných vydáních.

Je úspěšným pražským kavárníkem a zároveň autorem projektů, které proměňují veřejný prostor. Ondřej Kobza svůj repertoár nápadů rozšířil také směrem ke střechám a jejich využití pro různé aktivity. Pronajal si střechu ikonického paláce Lucerna, kterou se mu podařilo rekonstruovat do podoby dřevěné paluby zaoceánského parníku i zelené louky s rostlinami a zvířaty.

Jméno mladého podnikatele Ondřeje Kobzy vešlo ve známost před několika lety díky projektu Piána na ulici, který zahájil umístěním prvního piána před svůj podnik Cafe V Lese v pražské Krymské ulici. Dnes je takových míst, kde hra na piáno zpříjemňuje atmosféru všedního dne, několik desítek po celé republice. „Vyzkoušel jsem si, že pomyslné pohádkové tlačítko, které najednou změní prostor kolem nás, funguje,“ říká na úvod našeho rozhovoru.

Co vedlo k tomu, že jste se rozhodl podívat na svět také ze střešní perspektivy?
Využití střech bylo jedním z mých potenciálních nápadů. Hodně na mě zapůsobila známá fotka z New Yorku, kde je v Brooklynu střešní zahrada Grange Farm. To je opravdu impozantní záležitost. Vidíte zeleň a kolem mrakodrapy. Přišlo mi to strašně logické a intuitivní. Říkal jsem si, proč nás to nenapadlo už dřív? Možná to bylo i tím, že v minulosti, tedy před sto a více lety, se u nás ploché střechy moc nedělaly a s jejich využitím pro podobné účely nebyly zkušenosti.

Vaše projekty, mezi které patří i Šachy na ulici či Poesiomat, originálně proměňují veřejný prostor. Jaké byly úvahy o využití střech?
Naše projekty děláme pro to, abychom ukázali, co všechno se dá realizovat. Je to takový repertoár možností a inspirace pro ostatní lidi. I na střeše máme šachové stolky a jukebox s poezií, takže dochází k propojení s projekty pro veřejný prostor. Co se týče využití střech, původně jsem se o tom zmínil jednomu kamarádovi, který mi dal tip na palác Lucerna. Základní myšlenka byla udělat tam komunitní zahradu. Stále ji máme v plánu, ale myslím si, že prostor střešních teras je tak unikátní, že by byla škoda „zaplácat“ jej jenom zahradou. Je to spíše novodobé náměstí, jak říká náš architekt Petr Hájek.

Náměstí, a to velmi rušné Václavské, je v těsné blízkosti Lucerny. V čem vidíte jinakost střechy jako veřejného prostoru?
Hlavně ve velkých městech jsou náměstí a ulice přeplněné reklamou a parkujícími auty. Střechy vnímám jako nový typ veřejného prostoru, kde není hluk a kde si můžete užít nejen krásné rozhledy. Možná, že jednou se bude na střechách běžně žít. Ostatně i z historie vyplývá, že v různých obdobích vznikaly nové typy veřejných prostorů. Byly to například pasáže nebo podloubí. Třeba jednou bude kromě střech ještě něco dalšího, o čem zatím nevíme.

Zmínil jste spolupráci s renomovaným architektem Petrem Hájkem. Co jste považovali za klíčové pro zpřístupnění střech Lucerny?
Důležité bylo uvažovat o střeše v rozměru lidských asociací. Proto jsme volili témata jako paluba parníku a potom rozkvetlá louka. Baví nás střechu takto proměňovat a rozhodně bych doporučoval každému, aby se zamyslel, co bude se svojí vlastní střechou dělat. Možná jsou lepší řešení než tam umístit vzduchotechniku. Je hezké, když se člověk může po střeše třeba jen projít. Z hlediska zpřístupnění střech, posouzení jejich stavu a technického řešení pro nás byla zásadní spolupráce s odborníky, které jistě dobře znají čtenáři vašeho časopisu. Na základě posudku docenta Zdeňka Kutnara se v rámci rekonstrukce na střechu pokládaly nové asfaltové pásy, na ně následně „paluba“ ze slezského modřínu a pak i travnatý koberec, který dodala společnost Juta pana Hlavatého. Realizační část měl na starost Martin Maršík a jeho firma FAS Maniny a také firma Grey Václava Šedivého.

Všiml jsem si, že na části střech probíhají také další stavební úpravy?
Ano, průběžně probíhají další stavební úpravy jako obnova zábradlí. Jsou to základní úpravy, potřebné, aby na střechu mohli přijít lidé a aby se na ní mohly konat akce. Dalším tématem je potom rekonstrukce celé budovy, která je na paní Havlové (majitelkou paláce Lucerna je Dagmar Havlová, švagrová prezidenta Václava Havla, pozn. red.).

Jaké akce se vám již povedlo na střeše uspořádat?
Na střeše jsme pořádali ranní jógy před prací nebo koncerty za východu slunce s Danem Bártou a Ivou Bittovou. Musím říct, že cokoli tady člověk udělá, je něčím výraznější, než kdyby to udělal někde jinde. Jsou tu i přednášky, uvedení nových knížek, mše svaté, pouštění draků či komerční akce, které nám pomáhají fungovat. Na podzim jsme na střeše dva měsíce měli slepice a králíky, což chceme v letošním roce zopakovat. Pro zimní sezónu zvažujeme třeba kluziště a v létě by na části střechy mohl být písek, abychom byli jako na pláži. Zase použijeme tlačítko, kterým střechu můžeme proměňovat a zkoušet více témat.

Na střeše máte i další vybavení, jako je sauna. To si člověk připadá opravdu jako v pohádce…
S naší komunitní saunou jsme na střechu dostali rozměr lázeňství. Opět je to o navození atmosféry, protože termální prameny tady bohužel nemáme. Z našich „lázní“ ale máme rozhled, díky kterému je člověk hrdý na to, že je v Praze.

Jak vás tak poslouchám, nápadů vymýšlíte spoustu. Stíháte se věnovat i dalším aktivitám?
Nejvíce se teď věnuju střeše a popravdě řečeno, ani nevím, jak všechno stíhám. A to jsem vám málem zapomněl říct, že mám v plánu udělat na střeše ještě zvonici s pravidelným večerním zvoněním, kterého by se mohli lidé účastnit. Je to mocná věc, která sjednocuje. I tohle už mám vyzkoušeno, protože zvonění dělám každou neděli na pronajatém hradě Pirkenštejn, kde jsou zvony z roku 1604.

Kam až se podle vás dá zajít v otázce budoucího využívání střech?
Do budoucna sníme o městě, kde střechy budou propojené lávkami, takže se budeme moci procházet mezi jednotlivými částmi města. Zatím bychom ale byli rádi, kdyby si díky našim aktivitám i další lidé uvědomili potenciál střech. Když to jde v Americe, kde se chlubí tím, že rekonstrukcí dokázali udělat z Empire State Building úspornou a ekologickou stavbu, může to jít i jinde. Troufám si tvrdit, že palác Lucerna je podobně ikonická stavba, kterou u nás každý zná.

Rozhovor, který připravil reportér Tomáš Svoboda, původně vyšel v časopise Střechy-Fasády-Izolace č. 1/2019.

Facebook
Twitter
LinkedIn
WhatsApp
Email