Jednou z unikátních realizací obnovy historických staveb je v současné době pražský Negrelliho viadukt, který je v provozu již od roku 1850, a to bez zásadních modernizací či přestaveb.
Nebýt Karlova mostu, byl by viadukt postavený v letech 1845 až 1849 pod dohledem slavného rakouského dopravního inženýra Aloise Negrelliho nejstarším mostem v Praze. Přesto však jde o historicky první pražský železniční most přes řeku Vltavu.
Stavba, která zahrnuje celkem 15 mostních objektů, je jedinečná po stránce technické i historické. Jedná se proto o kulturní památku.
Viadukt spojuje Masarykovo nádraží s Bubny. Překlenuje při tom karlínské údolí, tehdy ještě zcela neregulované záplavové území, dvě vltavská ramena a ostrov Štvanice. Se svými 1 120 metry délky neměl v Evropě přes půl století konkurenci.
Do roku 1910 byl nejdelším mostem Evropy a dosud je to nejdelší železniční most ve střední Evropě. Tvoří jej celkem 87 kamenných oblouků, z nichž je 77 pískovcových a 8 žulových. V roce 1873 byl k Negrelliho viaduktu dostavěn tzv. „Karlínský spojovací viadukt“, který propojuje Bubny s Libní bez nutnosti zajíždět na Masarykovo nádraží. Tato odbočka na Libeň se skládá z 26 oblouků (10 kamenných a 16 cihlových) a měří 351 m.
Za plného provozu a téměř bez poškození přečkal viadukt povodně v letech 1865, 1890 i největší povodeň v roce 2002, při níž byl zatopen téměř celý Karlín. Navržen byl totiž na základě čerstvých zkušeností s povodní v roce 1845.
Celkově je viadukt v provozu bez velkých úprav přes 160 let a jeho rekonstrukce je tedy více než potřebná. Zcela obnoven by měl být v červenci roku 2020. Více o tom, jak budou jeho jednotlivé části vypadat, napoví přiložená vizualizace.
Zdroj: www.rekonstrukce-negrelliho-viaduktu.cz