NA WEBU ČASOPISU STŘECHY-FASÁDY-IZOLACE „OTEVÍRÁME“ NEJZAJÍMAVĚJŠÍ REPORTÁŽE A ROZHOVORY, KTERÉ BYLY V MINULÝCH LETECH PUBLIKOVÁNY V TIŠTĚNÝCH VYDÁNÍCH.
Co je to logaritmické pravítko?
Logaritmické pravítko je mechanická výpočetní pomůcka s nanesenými logaritmickými stupnicemi, umožnující s dostatečnou přesností rychlé násobení a dělení čísel. Do konce 70. let 20. století to byla běžně používaná pracovní pomůcka. Studenti na středních školách i učňové v některých odborných učilištích se s ním tehdy museli seznámit a naučit se na něm počítat. Logaritmické pravítko se používalo v technických a projekčních kancelářích, v dílnách, na stavbách, speciální pravítka dokonce i v armádě, ve zdravotnictví a v zemědělství. Elektronické kalkulačky logaritmická pravítka rychle vytlačily a pravítka se přestala používat. Detailnejší informace najdete v článku s názvem Z historie logaritmického pravítka, který vyšel v časopise SFI 3/2017.
Kdy to celé začalo? Jak se začala sbírka rodit? Co bylo prvním impulzem k tomu, že jste začal tato pravítka shromažďovat?
Měl jsem doma ješte z doby studia a i ze zaměstnání několik logaritmických pravítek, a bylo mi líto je vyhodit. V roce 2007 jsem odpověděl na inzerát, ve kterém byla za symbolickou cenu nabízena čtyři logaritmická pravítka – údajně vhodná pro sběratele. Když dorazila, tak mě tak zaujala, že jsem je začal sbírat. Samozřejmě je v tom i trochu nostalgie – vždyť jsem pravítko více než 25 let používal. Jen bych rád vysvětlil, že je rozdíl mezi shromažďováním a sbíráním. Zpočátku člověk opravdu některé věci jen shromažďuje, ale jakmile se jimi začne více zabývat, stane se postupně jejich sběratelem. Cílem každého sběratele je vytvořit zajímavou sbírku, která mu prináší radost a uspokojení, rozšiřuje znalosti a naplňuje jeho volný cas. Mnozí sběratelé tak zachrání řadu zajímavých předmětů pro budoucí generace.
Co vás na těchto předmětech tak fascinuje, že je sbíráte?
Řada i známých lidí sbírá knoflíky, a také mě v minulosti zajímalo, co se na nich dá sbírat. I z logaritmických pravítek se dá vybudovat zajímavá sbírka. Domnívám se, že dnešní mladá a střední generace, která se s logaritmickým pravítkem již ani ve škole nesetkává, obvykle ani neví, jak vypadá a jak se vlastně používalo. Ti starší z nás, kteří jej zažili ve škole nebo v praxi, v drtivé vetšine znají jen taková ta standardní obyčejná logaritmická pravítka. Některá logaritmická pravítka jsou díky svému provedení krásné technické výrobky. Velmi zajímavá jsou speciální pravítka, která mají zvláštní – dnes bychom řekli „pevně naprogramované“ logaritmické stupnice, které umožnují velmi rychlé provádění odborných výpočtů, jako například dimenzování železobetonových nebo ocelových konstrukcí, navigaci, ruzné elektrotechnické či strojnické dílenské nebo matematické výpočty, existují také speciální pravítka pro obchodníky, geometry… Na rozdíl od těch „standardních“ pravítek, která někteří výrobci vyráběli ve statisících kusů ročně, se ta speciální obvykle vyráběla jen v malých sériích – a dnes se proto také obtížněji shánějí.
Z jakých materiálů jsou logaritmická pravítka, která máte ve sbírce?
Nejrozšířenější jsou pravítka plastová, vyráběla se pravítka dřevěná s celuloidovými stupnicemi, mám i pravítka kovová – jsou obvykle hliníková – a několik vyrobených z lepenky. Mimořádně byla vyráběna i pravítka ze slonové kosti – jedno je vystaveno v Národním technickém muzeu v Praze. Ale i ta nejdostupnější plastová pravítka mohou být velmi atraktivní a sběratelsky zajímavá.
Jak jsou velká logaritmická pravítka?
Délku pravítka určuje délka základní logaritmické stupnice na pravítku, která se nazývá „modul“. Standardní nejpoužívanější logaritmická pravítka mají modul 250 mm, vyráběla se i tzv. kapesní logaritmická pravítka s modulem 100 nebo 125 nebo 150 mm. Pro přesnější výpočty se používala delší pravítka – s modulem 500 mm. Školní demonstrační pravítka, na kterých učitel ve škole předváděl studentům nebo učňům jejich používání, byla někdy dlouhá i více než 2 metry. Vyráběla se však i pravítka kruhová, ve tvaru tužky nebo kapesních hodinek.
Je známo, kolik u nás bylo výrobců logaritmických pravítek?
Logaritmická pravítka vyráběly stovky firem po celém světe. Jen na území bývalého Československa víme nejméně o 16 výrobcích logaritmických pravítek. Domnívám se ale, že jich skutečně bylo ješte víc. Jen pro zajímavost – český výrobce LOGAREX vyráběl až 200 tisíc logaritmických pravítek ročně. Krásná a technicky propracovaná plastová pravítka vyrábela brněnská firma FEPUR, standardní dřevěná pravítka vyrábela firma pana Kovalčíka (v padesátých letech dvacátého století několikrát přejmenovaná) z Českého Tešína. Bylo pro mně překvapením, že logaritmická pravítka vyráběla i firma Závody V. I. Lenina v Plzni (bývalé Škodovy závody v Plzni, po roce 1990 ŠKODA, a. s.). Poměrně hodně pravítek k nám bylo dováženo z Německa – zejména od firem FABER-CASTELL nebo NESTLER.
Jak se taková sbírka buduje? Jak získáváte nové sběratelské kusy?
Jak jsem již uvedl, začal jsem pravítka sbírat v roce 2007. Ale začal jsem vlastně už relativně pozdě, protože řada bývalých spolužáků a spolupracovníků již pravítka vyhodila jako nepotřebné věci. Pravítka občas získávám od známých, někdy v bazarech a vetešnictvích, mimořádně ve starožitnostech (některé bazary nebo starožitnosti je však pro nezájem zákazníků ani nevykupují), na bleších trzích, na Aukru nebo pomocí inzerátů.
Víte o dalších lidech, kteří je sbírají?
Sbírání logaritmických pravítek není u nás tak rozšířeným koníčkem, jako třeba sbírání známek, pohlednic nebo hodinek. Jejich sbíráním se u nás nezabývá mnoho sběratelů, osobně jich znám jen několik. V zahraničí je to dle mých informací asi daleko rozšířenější hobby, v řadě zemí existují dokonce kluby sběratelů logaritmických pravítek.
Které pravítko ve vaší sbírce je nejstarší? Které nejzajímavější?
Zjistit stáří konkrétního pravítka nebývá vždy snadné – některé výrobky jsou přesně datované, u většiny z nich se i přibližný rok jejich výroby obtížně stanovuje. Nejstarší pravítko v mé sbírce je asi tak z roku 1900 – je to celodřevěné pravítko německé firmy FABER. Bylo zajímavé, jak jsem se k němu dostal: navštívil jsem jedno pražské vetešnictví, zeptal jsem se na pravítka, odpověď byla, že nejsou. Když jsem se otočil k východu vetešnictví, podíval jsem se automaticky na haldu věcí nahromaděnou ve výloze (zevnitř), a uviděl jsem ho. Čelo pravítka bylo vysunuto jen asi centimetr z té záplavy věcí nakupených ve výloze – cvičené oko mě nezklamalo. Majitel vetešnictví zapomněl, že to pravítko tam před časem někam zasunul. Mezi ta zajímavější pravítka bych zařadil dřevěné oboustranné betonářské logaritmické pravítko, jehož konstrukci dokončil v roce 1920 prof. Ing. Josef Rieger z Brna. Později jsem získal speciální plastové pravítko s názvem Parametrické betonářské pravítko syst. Prof. Ing. Dr. K. Havelku – Slovenská vysoká škola technická v Bratislavě, které zkonstruoval prof. Ing. Dr. Karel Havelka. První betonářská pravítka prof. Havelky byla vyrobena v roce 1947. Neobvyklé je také české oboustranné kovové letecké navigační pravítko, které vyrobila pražská firma KADLEC v roce 1938. I na něm lze ale násobit a dělit čísla. Jedním z posledních přírůstků do mé sbírky je plastové kapesní logaritmické pravítko s odklápěcí lupou (viz. úvodní fotografie). Vlastní těleso pravítka je pravděpodobně výrobkem německé firmy REISS, běhoun s odklápěcí lupou je od firmy MAUTNER DRESDEN.
Máte nějaký sběratelský sen, který byste si chtěl splnit?
Rád bych získal předválečné kovové logaritmické pravítko značky Praha 16 od profesora Tolara. Dvakrát mi uniklo. Asi nedostižným sběratelským snem je získat do sbírky logaritmické pravítko ze slonové kosti.
Kontakt na sběratele: logpravitko@seznam.cz
Text a foto Ing. Karel Chaloupka, článek původně vyšel v časopise Střechy-Fasády-Izolace č. 7-8/2019.