Prestižní ocenění Osobnost střechařského oboru letos od pořadatelů veletrhu Střechy Praha získal pan Jakub Nepraš, který se již od počátku 90. let velmi výrazně podílel na rozvoji oboru střech v tuzemských podmínkách. Stál za vzestupem společnosti Bramac, inicioval vznik Cechu klempířů, pokrývačů a tesařů ČR, kde působil i jako člen představenstva, a podílel se také na růstu značky Prefa Aluminiumprodukte i na kultivaci klempířského řemesla.
„Ocenění mě samozřejmě potěšilo a zároveň překvapilo, protože z oboru jsem po působení v cechu už před více než rokem odešel, a najednou přišlo takové překvapení. Velmi si toho vážím stejně jako lidí, kteří byli oceněni přede mnou a kteří pro střechy a řemeslo hodně udělali. Ať už to byli Vojtěch Stokláska, Jirka Vrňata a další, se kterými jsme v 90. letech začínali. Právě vzpomínky na tuto dobu mi jako první přišly na mysl, když mi během slavnostního večera blahopřáli Vláďa Zábranský nebo Ivan Dvořák,“ říká Jakub Nepraš, který se stal celkově devátým držitelem ocenění Osobnost střechařského oboru.
O 90. letech se říká, že to byla doba příležitostí a nových začátků. Jak tuto éru s odstupem vnímáte?
Rozhodně nechci začít tím, že bych nadával na starou dobu, protože už před rokem 1989 jsem pracoval v podniku IPS Praha, kde jsem zjistil, že stavebnictví bylo vždycky drsné, ale taky férové. Za komunistů jsme sice neměli takové možnosti, ale zase jsme měli docela dobré mezilidské vztahy, zvláště třeba s kolegy ze severní Moravy, ze závodu Třinec, který byl pro mě srdcová záležitost. Dá se říct, že skoro ze dne na den tady byl nový systém celého stavebnictví, přišly nové technologie, materiály i způsoby provádění staveb včetně realizací střech. Rozdíl byl také v tom, že do té doby jsme zakázky v podstatě odmítali a najednou jsme je museli shánět. Byl to obrovský kotrmelec. Zároveň se objevili řemeslníci, kteří se ke střechám dostávali třeba z různých JZD nebo to byly party horolezců, kteří si řemeslem vydělávali na výpravy do hor. I když většinou začínali amatérsky a nebyli vyučení, měli výborný smysl pro podnikání. Napadá mě třeba Igor Polášek jako typický příklad kluka, který byl původně horolezec a pak se svojí firmou udělal na střechách spoustu pěkné práce.
Díky čemu jste se vy sám začal věnovat právě střechám?
Jak se říká, všechno je náhoda. Tehdy jsme se neplánovaně rozrostli o třetí dítě, a tak jsem potřeboval pro rodinu větší auto. Sháněl jsem firmu, která mi poskytne auto, a objevil při tom inzerát na střechy a značku Bramac. Nic jsem o tom nevěděl, ale jelikož jsme už v IPS kooperovali s rakouskou firmou C. Bergmann, zavolal jsem jejich prokuristu pana Franka, který mi řekl, ať všeho nechám a jdu tam, protože je to bezva firma. Tak jsem se přihlásil do konkurzu, ve kterém jsme společně s Milanem Pazourem a dalšími lidmi uspěli a založili pobočku Bramacu. Výhodou bylo, že už tenkrát fungovaly kontakty na Východočeské cihelny v Chrudimi, kde se stavěl nový výrobní závod a všechno bylo v chodu. Osobně jsem do Bramacu nastoupil v roce 1991 a v únoru následujícího roku vyjela z linky první taška, takže jsem přišel skoro k hotovému.
Co všechno obnášelo rozjet novou firmu a jak obtížné byly začátky podnikání?
Začátky pro nás byly těžké i lehké zároveň, protože trh byl úplně prázdný. Byla tady dobrá firma KM Beta, která vyráběla betonovou tašku, jenže tehdy nedodávala žádné příslušenství. Oproti tomu přišel Bramac s o něco lepší výrobní technologií a k tomu hromadou příslušenství a doplňků, takže bylo docela jednoduché nasytit trh, na kterém chyběl materiál. Díky tomu jsme mohli oslovit řemeslníky, což byla šance, kterou jsme využili. Složité bylo, že jsme se museli všechno naučit a dívat se, jak to dělají kolegové v Rakousku, kteří nám také doporučili jít cestou spolupráce s řemeslníky včetně odborných školení. Úžasné bylo, že jsme během zhruba dvou let západ v technologii pokrývání střech přeskočili…
Celý rozhovor si můžete přečíst v červnovém vydání časopisu Střechy-Fasády-Izolace, který lze objednat formou předplatného, případně v online verzi na Digiport.cz nebo Floowie.cz, kde najdete také archiv časopisu.