Skoro ve všech oborech už lidskou dřinu odstraňuje technika, a to dokonce i tam, kde se to dříve zdálo vyloučené. Speciální stroje mají zemědělci i dřevorubci, jen u pokrývačů se změnilo málo. Sice už nemusejí vynášet tašky na střechu v putýnkách na zádech, ale navzpíraných tun při překládání tašek z palety na výtah, z výtahu na střechu a pak ještě při pokládce je pořád dost. Že i tohle je možné změnit, předvedl první Střechařský festival, který se konal 6. srpna v areálu Kamínka nedaleko Kroměříže.
Pořadateli festivalu byly firmy Coleman S.I., Bramac a Tondach a jeho náplní představení projektu Řemeslník21 (zkráceně Ř21). Koncept má řemeslníky naučit myslet nově a více při práci využívat techniku, aby se tolik nenadřeli. Třeba satelitní zaměřování střech (SoCol) už mezi živnostníky zdomácnělo. Málokomu se dnes chce najet desítky kilometrů, aby si s metrem v ruce (v lepším případě s digitálním měřidlem) zjistil parametry střechy pro vypracování cenové nabídky. To vše s nejistým výsledkem, zda investor nabídku vůbec využije.
Řemeslník21 připomíná, že existují i další užitečné aplikace. Zaměřenou střechu lze například na jeden klik přenést do aplikace Colfigurátor s 600 různými výrobky a zjistit obratem spotřebu materiálu. Potřebná už není ani kalkulačka, protože stačí opět na jeden klik převést vybrané položky do rozpočtářského programu ColMachr, který vše spočítá. Tvorba několika variant cenové nabídky je díky tomu záležitostí pár minut.
Řemeslník21 ale nezůstává jen u přípravné fáze stavby. Hlavním tahákem Střechařského festivalu bylo seznámení s technologií, která odstraňuje dřinu přímo na střechách. Jenže přiznejme si, jsme konzervativci a postupů prověřených stovkami let se držíme zuby nehty. Je těžké si představit, že věci jdou dělat jinak. Na změnu myšlení jen slova nestačí. Proto zde byla novinka s označením „Doprava na střechu“ předvedena živě.
Krytina na střeše za šest minut
Na více než dvě stovky návštěvníků čekala v rekreačním areálu Kamínka demonstrační střecha, rozdělená na dvě poloviny. A taky velká tabule s daty, která průběžně zachycovala dění na obou polovinách střechy. O co šlo? O stejnou plochu střechy, o stejnou paletu krytiny, ale o dva různé přístupy – tradiční a nový. Úkolem obou družstev bylo roznosit tašky po střeše v nejkratším možném čase.
Celou reportáž Aleny Georgiadisové si můžete přečíst v zářijovém vydání časopisu Střechy-Fasády-Izolace, které je k objednání formou předplatného nebo v online verzi na Floowie.cz, kde najdete také archiv časopisu.