Problematika střešních oken a jejich správného použití ve střešní konstrukci je poměrně složitá na pochopení všech faktorů, které se v tomto procesu uplatňují. Bohužel se ve spoustě případů stává, že již při projektovém návrhu dochází ke špatnému vyhodnocení použitých konstrukcí a specifikování nevhodného provedení střešního okna do dané konstrukce.
Mohli bychom konstatovat, že normové podklady jsou zcela jasné a použití správného střešního okna je samozřejmostí. Mám na mysli správné použití ČSN 73 0540-2, která poměrně jasně uvádí požadavky na hodnoty tepelných součinitelů požitých konstrukcí a zcela jednoznačně je řadí do příslušných skupin (požadované hodnoty, doporučené hodnoty a hodnoty doporučené pro pasivní domy). Zjednodušeně řečeno, pokud mám střešní konstrukci navrženu v hodnotách doporučených pro pasivní domy, je třeba i výplň otvoru použít v těchto parametrech. Praxe však ukazuje neznalost těchto požadavků, které pak mají pro užívání zcela fatální následky. Pojmy kondenzace, vlhkost a plísně se pak probírají každý den.
Co ovlivňuje parametry a chování střešního okna ve střešní konstrukci?
Zasklení střešních oken se dává do popředí jako prvek, který nejvíce rozhoduje o parametrech střešního okna. Je třeba říci, je to jen jeden z faktorů, velký vliv má provedení rámu a křídla a následně způsob zabudování do střešní konstrukce, na to se bohužel zapomíná. Parametry, které bychom v souvislosti s výběrem měli sledovat, jsou celkový součinitel tepelného prostupu střešního okna Uw (W/m2K) a zvuková neprůzvučnost (hlukový útlum) Rw (dB). Uvedené parametry jsou souhrnem pro celkovou koncepci zasklení a provedení rámu a křídla střešního okna.
Zasklení má svoje parametry, které se uvádějí samostatně, jedná se o součinitel tepelného prostupu zasklení Ug (W/m2K), celkový činitel prostupu sluneční energie g (%), součinitel prostupu světelného slunečního záření Tv (%) a součinitel prostupu UV záření Tuv (%). Je vhodné se podívat, z čeho se zasklení skládá – používá se kalené, lepené a plavené sklo v různých tloušťkách, pokoveních a umístěních v rámci skladby. Z toho následně plynou užitné vlastnosti i uvedené parametry. Vnějšímu zasklení s kaleným sklem o tl. 4 mm se zárukou 15 let na rozbití při krupobití asi nelze nic vytknout a pro uživatele bydlícího pod ním to znamená nejen pocit bezpečí navíc.
Rámy a křídla střešních oken jednotlivých výrobců i v rámci produktových řad jednoho výrobce se od sebe liší. Samotné provedení rámů a křídel moc nevnímáme, rozdíl je však významný, stejně jako jejich vzájemné umístění. Rámy a křídla se u jednotlivých střešních oken liší svým provedením, tvarem, tloušťkou a výškou, vzájemnou polohou křídla v rámu apod. Přirozený vývoj postupně zapustil střešní okna více do konstrukce, samo o sobě to znamená zlepšení napojení na tepelnou izolaci ve střeše a snížení ochlazování.
Je vhodné se rovněž zmínit o dalším posunu z pohledu zapuštění křídla více do rámu střešního okna a rovněž použití zateplovacích bloků. Zateplovací bloky se používají cca od roku 2000, jsou umístěny vně rámu střešního okna, sahají až na jeho horní hranu a chrání tak část okna nad rovinou latí, případně nad bedněním. Střešní okno, jako předsazená konstrukce, je v tomto případě lépe chráněno proti chladu zvenčí.
Zateplovací blok (zleva): Designo R4 a R7, Designo R6 a R8, Roto Q.
Napojení na konstrukci střechy
Napojení střešního okna na konstrukci střechy zahrnuje návaznost na jednotlivé vrstvy střešního pláště (podhled, parozábrana, tepelná izolace, pojistná hydroizolace, krytina) a je závislé na konkrétní skladbě střechy. Důležitý je správný tvar ostění, který umožní instalaci alespoň minimálního množství tepelné izolace v namáhaných místech parapetu a nadpraží střešního okna. Návaznost a napojení jednotlivých vrstev na rám střešního okna jsou velmi důležité.
Napojení na pojistnou hydroizolaci je možno realizovat několika způsoby:
Montážní límec – nejčastěji používané řešení v ČR, používá se originální montážní límec dodávaný výrobcem střešního okna nebo se přímo na stavbě provádí pomocí přířezů paropropustné fólie. Slouží k odvodu vody mimo těsné okolí střešního okna, přechází přes střešní latě provedením výřezů a končí za kontralatí. Prostor, který dodatečně vytvoří, je možno doplnit tepelnou izolací (mezi kontralatí a oknem a nad kontralatí mezi latěmi). Takovéto použití je vodotěsné, zlepšuje napojení na tepelnou izolaci střechy. Co se týče větrotěsnosti, ta není zcela zaručena v místech průchodu střešních latí.
Sada pro vnější napojení – nejčastěji používané napojení v Německu, zaručuje vodotěsnost i větrotěsnost, lze jej však použít pouze pro okna se zateplovacími bloky. Pomocí AL úhelníků ve tvaru L připravených v sadě se vytvoří pevná hrana kolmo na koncích uříznutých střešních latí, které vytváří otvor pro okno, na ně se pak přivede pojistná hydroizolace z konstrukce a po osazení střešního okna se přes montážní úhelníky vrací zpět po horní hraně latí až k zateplovacím blokům, odkud pak jde svisle vzhůru až na jejich horní hranu. Spodní a horní část bývá prolepena páskou s přesahem na boky pro zajištění těsnosti.
Montážní, izolační a napojovací rám – stále častěji používaný způsob napojení střešního okna na konstrukci střechy, jedná se o vodotěsné i větrotěsné napojení se současnou tepelně-izolační funkcí. Montážní, izolační a napojovací rám MDA firmy Roto je tvořen montážním rámem z rozměrově stabilního a tlakově odolného EPS (WLG 038) s tvarem umožňujícím napojení latí. Rozměr tohoto rámu vychází z rozměrů použitých latí a kontralatí, k dispozici je v provedení 60/70, 80/90 a nově i 100/120 mm. S ohledem na rozdílné rozměry používaného laťování (50/30, 55/35, 60/40) se může stát, že bude třeba boční díly upravit přímo na stavbě. Jeho funkce je snížení tepelného mostu v návaznosti na zlepšenou instalaci střešního okna ve střešní konstrukci – hodnota Ψ do 0,03 W/mK. Použití rámu MDA po přepočtu odpovídá zlepšení hodnot pro okno o cca 0,1 W/m2K.
MDA – montážní, zateplovací a napojovací rám
Poslední důležitou součástí napojení na konstrukci střechy je lemování, zajišťuje správné napojení krytiny na střešní okno pro bezproblémový odvod vody. Jednotlivá provedení lemování se liší podle tvaru a tloušťky použité krytiny.
Více informací a kontakty máte k dispozici na www.roto-frank.cz
Ing. arch. Zdeněk Dvořák
Komerční sdělení