V tomto článku vás seznámíme s pokládkou kovové střešní krytiny na dřevěném srubu, skrývajícím ruské parní lázně (baňa). Vše je provedeno v pseudoruském stylu, který byl v Rusku v letech 1850 – 1890 velmi rozšířen.
Architektura pseudoruského stylu má svůj základ v práci jaroslavského urbanisty Nikolaje Pozdějeva. Podle jeho vzoru se v roce 1888 začalo stavět například soukromé panství význačného ruského kupce Nikolaje Vasiljeviče Igumnova, které je v současnosti rezidencí francouzského velvyslance v Rusku a je zařazeno mezi kulturní dědictví.
Akademie Savros
Historie klempířských prací na objektu Ruských parních lázní začala 13. srpna 2012, když se realizátoři ze sdružení řemeslníků Penzatile setkali se zakladatelem Akademie pokrývačského řemesla Savros, panem Nikolajem Savčenkem. V sídle své akademie, ve městě Rossoš ve Voroněžské gubernii, jim předvedl rozličné variace použití kovových krytin na šikmých střechách. Jeho Akademie je realizovala během čtvrt století své úspěšné profesionální činnosti.
Za zmínku stojí i skutečnost, že v rámci Akademie byl založen Klub mladých mistrů-pokrývačů, v němž chlapci ve věku 10 až 14 let pracují na zhotovování dekorativních krytin pro chrámové kopule a jejich výsledky jsou překvapující. Akademie se také může pochlubit patentem na konstrukci speciální ohýbačky segmentů Edelweiss, určenou pro výrobu dekorativních střešních krytin. Její ohyby jsou natolik přesné, že umožňují vytváření prvků o rozměrech jen 30 x 30 mm! Přednosti stroje přesvědčily i zástupce družstva Penzatile, kteří jej pořídili do vybavení své dílny a díky jemuž pak bylo možno realizovat projekt „Ruské parní lázně“.
Celý článek, jehož autorem je Alexandr Jefimov (ředitel Sdružení pokrývačů Penzatile), si můžete přečíst v zářijovém vydání časopisu Střechy-Fasády-Izolace. Dostupné je online či v tištěné podobě formou předplatného.