Z našeho archivu: Když váš svět řídí vítr…

13. 5. 2021

Na webu časopisu střechy-fasády-izolace „otevíráme“ nejzajímavější reportáže a rozhovory, které byly v minulých letech publikovány v tištěných vydáních.

Je dobré umět se dívat na svět z nadhledu. Zůstat v klidu a nad věcí je jak otázkou povahových vlastností, tak občas i povolání, které umožní z výšky vidět hlavně to podstatné. U Ing. Karla Stýbla, jednatele společnosti FORTNA stav, s. r. o., která je expertem na krovy, střechy a dřevostavby, se snoubí obojí. Kromě mnoha staveb, na nichž se podílel a k nimž patří například střechy věží Malostranské besedy nebo lužanského zámku, shlížel na okolí i z rozhledny Máminka postavené podle návrhu architekta Martina Rajniše. A na svět často pohlíží i z koše horkovzdušného balonu, jímž létá už dvanáct let.


STAROSTI ZŮSTANOU DOLE

„Za to, že si naše rodina užívá to nádherné vzduchoplavectví, může moje žena. Když jsem pro svou ženu kupoval letenku na let balonem, tak tu svou jsem koupil jen proto, abych „nebyl za sraba“ – žena už totiž dříve jednou balonem letěla, a tak moje obavy z plánovaného letu nesdílela. Ne každý dobrovolně vleze do ‚košíku na prádlo s velkou cejchou nad hlavou‘! Když jsem pak z koše vystoupil, cítil jsem, že jsem právě vkročil do nového světa. Byl to neskutečný zážitek – to je ale ostatně každý let,“ vzpomíná na svou první zkušenost s letem balonem Ing. Stýblo a svůj pocit z létání popisuje parafrází z knihy Aleše Kubíčka, mecenáše balonového létání. „Ve chvíli, kdy ráno přijdete na louku, všude kolem jen ticho a klid, roztáhnete balon a začnete ho nafukovat, je to jako byste jím přikryli všechny své starosti, které pak, když se vznesete, prostě necháte dole. Hodinu letíte v klidu bez nich, díváte se na vše doslova s nadhledem, a jediným, kdo řídí váš svět, je vítr. Když pak přistanete, zase si všechny starosti ‚posbíráte‘, ale odcházíte s pocitem, že aspoň tu hodinu jste si od nich odpočinuli… Myslím si, že let balonem by měl alespoň jednou zažít každý. Dopřát si ten luxus a užít si tu nepřekonatelnou volnost a nádheru…“

ŠEST MILIONŮ PIV NAD HLAVOU
To, že se Ing. Stýblo o nějaký čas později stal pilotem balonu, je podle něj osud. „Z prvního letu jsem byl natolik nadšen, že jsem se na pilotní zkoušky ptal lidí, se kterými jsme letěli, hned po přistání. No a po dvou týdnech od prvního letu jsem ve školce, kam jsem vodil své dítě, potkal majitele společnosti, s níž jsem poprvé letěl, a dostal jsem nabídku, která se neodmítá – pozvání do jejich klubu. Měl jsem tehdy životní kliku. Když se pak člověk ve světě baloningu pohybuje, postupně se už k těm papírům za nějaký rok dva dopracuje,“ vypráví o své cestě k pilotování a vysvětluje, že i když má nalétáno dostatek hodin – ročně jich zvládne okolo padesáti – a mohl by díky tomu získat i certifikaci k pilotování velkých balonů, raději létá s těmi menšími. „Balony vyšší kategorie, třeba pro šestnáct osob, už jsou pro mě spíš autobusy. Není romantičtějšího a klidnějšího vzduchoplavectví, než když jsme v košíku jen tři čtyři a můžeme si let společně opravdu užít, popovídat si… O to jsou podle mě v ‚autobuse‘ pasažéři ochuzeni. Dbát na cenu není v tomto případě podle mého mínění na místě, protože jde o zážitek, který si lidé většinou dopřejí jen jednou dvakrát za život,“ říká pilot horkovzdušného balonu, podle jehož slov se počet klientů, kteří mají zájem se proletět, zmenšuje. Největší boom pro balonáře prý nastal po natočení filmu Vratné lahve. S náhlou rostoucí poptávkou vznikla spousta balonových firem a trh se nasytil. „Snímek byl reklamou na balony přímo kouzelnou, byť v něm oko člověka se zkušeností s létáním našlo spoustu – řekněme – zajímavých věcí. Musím zdůraznit, že pilot z koše nikdy nevystupuje! Ale to by samozřejmě nebyla ta správná zápletka,“ poznamenává Karel Stýblo s úsměvem. „To nejdůležitější u létání je dostat všechny v koši bezpečně zpátky na zem. Jedno špatné rozhodnutí muže skončit třeba tak, že se s balonem ocitnete nad lesem, a tam se jo špatně přistává,“ vysvětluje. „Přeci jen je třeba si uvědomit, že i malé balony jsou koule okolo tří tisíc metrů kubických, což představuje asi šest milionů piv. A v těchto koulích jsou asi tři tuny vzduchu, který se valí, a nemá to brzdy. Ono vůbec, když se sejde pět balonářů a začnou si vyprávět zážitky, je to hodně zajímavé,“ poznamenává se smíchem. „Každý let je jedinečný. Kolikrát při něm dojde na žádost o ruku a nastávající nevěsta radostí div nevyskočí z koše. Jsou ale i případy, kdy odpověď zní ‚ne‘, a v tu chvíli by tam samozřejmě pilot raději nebyl.“

KRÁSNĚ PUNTÍKATÉ NEBE
Spoustu zážitků si rodina pana Stýbla užívá i na dovolených, na které jezdí s jejich bílým balonem. „Někdo má chalupu, my máme doma balon. Každý má něco. Letos se chystáme opět do Francie, kam jedeme na největší evropskou balonovou fiestu, již pořádá kraj Lorraine. Startuje se vždy z tříkilometrové dráhy na letišti, kde za studené války startovaly bombardéry NATO. Minulý rok se podařilo zlomit rekord v počtu balonů v jedné startovací lajně – bylo jich 456, z toho šest českých posádek! Je to něco nepředstavitelného! Balon vedle balonu, nebe úplně puntíkaté,“ popisuje s nadšením své prázdninové plány. „Na cestování balonem je krásné, že každý let, protože je řízen větrem, je úplně jiný. Přistát dvakrát na jednom místě je spíš kuriózní. Dodržovat musíte jen to, abyste startovali na pozemku se souhlasem majitele, a samozřejmě dodržovali letecké předpisy a vzdušné prostory dané země,“ popisuje Karel Stýblo další výhody baloningu a upřesňuje, že létat lze celoročně, pokud přízemní rychlost větru odpovídá předpisům (do 4 m/s se létá s komerčními pasažéry, sportovní letci pak mohou létat až do rychlosti 7 m/s přízemního větru) a teplota vzduchu se pohybuje mezi -15 °C a 30 °C. „V zahraničí většinou jezdíme létat na oficiální fiesty, kde veškeré podmínky, startovací místa zajišťují organizátoři,“ říká Ing. Karel Stýblo a na jednu takovou fiestu, která se koná na začátku května, zve do Chotilska, kam dorazí i posádky z Rakouska, Anglie, Německa a Polska. Akce, jejímž organizátorem je společnost Letybalonem.eu, se zúčastní okolo třiceti balonů (což se v Česku jen tak nevidí) a kromě jiného bude v jejím průběhu pokřtěn úplně nový balon firmy Lindstrand, jejímž majitelem je muž, který v balonu přeletěl například Atlantik či Tichý oceán a na kontě má hned několik rekordů!

Rozhovor původně vyšel v časopise Střechy-Fasády-Izolace č. 5/2019.

Facebook
Twitter
LinkedIn
WhatsApp
Email