Zelené střechy jsou významným funkčním prvkem velkoměst, nikoli jen estetickou záležitostí. Fungují jako přírodní ekologická klimatizace, okysličují, ochlazují a zvlhčují okolní vzduch. Je tedy žádoucí, aby takových střech bylo co nejvíce, zazelenat by se mohla pětina budov včetně paneláků.
V loňském roce v Česku vyrostlo o polovinu víc zelených střech než v roce 2016. Konkrétně to bylo 195 tisíc metrů čtverečních. Je to plocha, která odpovídá 18 fotbalovým hřištím nebo 4,3 násobku rozlohy Václavského náměstí. Vyplývá to z výpočtů Svazu zakládání a údržby zeleně (SZÚZ).
„Zelené střechy byly v České republice dlouho vnímány jako estetický, nikoli funkční prvek. Situace se však naštěstí postupně mění, především s potřebou řešit problémy v důsledku klimatických změn, trendem udržitelnosti ve výstavbě i větší podporou ze strany státu,“ říká Jitka Dostálová, předsedkyně Sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně (SZÚZ).
Především města s minimem zeleně čelí problémům s hlukem, znečištěným ovzduším, přívalovými dešti nebo efektem městských tepelných ostrovů. Zelené střechy mohou být pro tato města spásou. Jsou nejen krásné, ale hlavně funkční a užitečné. Okysličují, ochlazují a zvlhčují okolní vzduch, a tím narušují jev městských tepelných ostrovů. Současně přispívají k tepelné stabilitě budovy, snižují tepelné ztráty a chrání nosné konstrukce a hydroizolace proti UV záření. Díky rozšiřujícímu se trendu udržitelnosti ve výstavbě jsou dnes zelené střechy vnímány jako normální a běžně dostupný prvek stavby, nikoli jako luxus.
Na devět soukromých zelených střech připadá ale jen jedna veřejná. Ačkoli stát výstavbu zelených střech podporuje (v rámci programu Nová zelená úsporám), poměr střech vybudovaných z peněz soukromých a veřejných, je výrazně vychýlen k soukromému sektoru. „Domnívám se, že města a obce by výstavbu zelených střech na svém území měly podporovat více. Například rakouský Linec už v 80. letech přijal nařízení, že všechny ploché střechy nových budov musí být povinně ozeleněny. Dovedu si představit, že by takové nařízení platilo i v České republice,“ vysvětluje Jitka Dostálová z SZÚZ.
Největší nedostatek zelených střech představuje jejich hmotnost, a tím zvýšené nároky na statiku střechy. Řešením je použití speciální vysoce nasákavé minerální izolace (jiné než pro stavební účely), která je osmkrát až desetkrát lehčí než běžný sypký substrát (zemina). Díky tomu střechu zatěžuje minimálně, navíc udržuje potřebnou vláhu. Speciální hydrofilní minerální izolace dokáže zadržovat dostatek vody v suchých obdobích pro zeleň a díky retenční schopnosti pak v horkých dnech vodu pomalu odpařovat, a tím ochlazovat nejen konstrukci střechy, ale také zlepšovat mikroklima v jejím okolí.
S touto minerální izolací by bylo možné dodatečně ozelenit přes 20 procent budov v řadě měst, prakticky jakoukoli stavbu s plochou střechou nebo se sklonem střechy do 15 stupňů. Skladby s minerální izolací jsou jednoduché na instalaci, údržbu a minimálně zatěžují konstrukci střechy. Ozelenit lze proto i starší střechy, kde původně nebylo počítáno se zátěží zelené střechy. Takto by se třeba mohla zazelenat všechna paneláková sídliště.
Marcela Kubů, Asociace výrobců minerální izolace